Loading

12.1 PROKLETÍ BÁSNÍCI

Arthur Rimbaud (1854 – 1891)
Byl to francouzský básník, nejvýznamnější představitel tzv. prokletých básníků. Jeho otec byl kapitán pěchoty, dobrodruh, který nakonec rodinu opustil. Rimbaud byl velmi nepřizpůsobivý a na výchovu své konzervativní matky reagoval výbuchy hněvu a útěky z domova. V době pařížské komuny přichází do Paříže, kde se seznamuje s Verlainem. Verlaine kvůli němu rozbil manželství a začali spolu žít. Jejich život byl velmi bohémský (žili nejprve v Paříži, později v Anglii a Belgii). Po rozchodu s Verlainem (1873) přestal psát a vstoupil do koloniálního vojska. Na Jávě dezertoval, s cirkusem prošel Švédsko a Norsko. Roku 1880 byl v Egyptě, potom na Kypru odkud se vydal jako obchodní zástupce do Adenu. Přešel celou somálskou poušť. Zemřel na rakovinu.

Opilý koráb – veršované dílo, básníkova nejznámější básnická skladba. Básník se zde přirovnává ke korábu. Loď na rozbouřeném moři = samotný autor, který pluje mezi životem a smrtí. Individuum se odklání do říše fantazie, putuje říší.

Sezóna v pekle – někdy též (Pobyt v pekle) – básně v próze, tato sbírka je označována jako vrchol jeho tvorby.


Paul Verlaine (1844 – 1896)
Byl to francouzský básník, představitel prokletých básníků a symbolismu. Působil jako úředník v Paříži, po seznámení s Rimbaudem opouští rodinu a začal s ním žít, byl na něm velmi závislý a velmi ho obdivoval. Postupně propadl tuláctví a alkoholu. V Bruselu (1873) na Rimbauda vystřelil (rozešli se), Verlaine byl odsouzen na 2 roky, ve vězení prodělal léčbu, uchýlil se k víře, ale po čase se vrátil ke svému způsobu života.

Dobrá píseň ­
V této sbírce oslavuje prostý a klidný život se svou ženou ­Mathildou Mauteovou (psáno před
setkáním s Rimbaudem).

Písně beze slov – užívá ve svých textech melodičnost, zvukomalbu.


Charles Baudelaire (1821 – 1867)
Byl to francouzský básník a překladatel; první z řady tzv. prokletých básníků. Jeho otec byl kněz, po revoluci byl vychovatelem a úředníkem, zemřel v r. 1827. Baudelairova matka se roku 1828 znovu provdala – generála Jacquese Aupicka, kterého Baudelaire nesnášel. Baudelaire vedl bohémský život dobrodruha. Před maturitou byl vyloučen ze školy, ale nechtěl pracovat, proto se dostal na obchodní loď do Kalkaty. Po návratu začal psát básně o dojmech z cesty. Později psal posudky na pařížské salóny a vypracoval se na předního kritika. Roku 1848 bojoval na Barikádách a založil časopis Veřejné blaho.

Květy zla
Obsahuje 6 částí, 3 hlavní tématické okruhy: 1) zamyšlení nad uměleckou tvorbou a postavení básníka, 2) život v Paříži, 3) osobní zpovědi básníkovi (milostná zklamání, zklamání tehdejší společností). Dílo založeno na kontrastech: krása a ošklivost apod.

Malé básně v próze – 50 krátkých poetických próz.

1 komentář: