První návrat k antice. Vzniká v Itálii (sever, Florencie) na počátku 14. století, souvisí s rozvojem měšťanstva a nástupem kapitalistických vztahů. Představuje Návrat k antice a jejím ideálům. Renesance odmítá církevní a feudální ideologii, hlásá návrat k antice, jejím životním a estetickým ideálům, znamená nový životní styl a životní filosofii, zdůrazňuje rozkvět umění, věd (přírodní vědy, astronomie zámořské objevy..). Klade důraz na pozemský život, nevěří v posmrtný život > proto má člověk žít naplno, užívat si života, oslavují pozemský život – životní optimismus a radost ze života. Návrat k řeckým ideálům kalokagatie – člověk, jako harmonická osobnost, ideál krásného a dobrého člověka, důraz na rozvoj tělesný a duševní, důraz na rozum (racionalismus), právo na svobodné rozhodování a vlastní poznání.
Humanismus
Nejstarší myšlenkový renesanční proud. Humanisté studovali a napodobovali antickou literaturu, kterou pokládali za dokonalou. Zajímají se o člověka, nikoli o boha, zdůrazňují právo na život, na vědění, poznání, na svobodné rozumné rozhodování.
1) Italská renesance
Dante Alighieri (1265 – 1321)
Pocházel z Florencie ze staré šlechtické rodiny, za svá protipapežské postoje byl poslán do vyhnanství (Verona, Ravenna) odkud se již nikdy nevrátil. Jeho nejslavnějším dílem je Komedie (dnes Božská komedie = dílo ukazující cesty člověka za spásou).
Božská komedie
Skládá se ze 100 zpěvů; 1 zpěv – úvod; 33 zpěvů – peklo, 33 zpěvů – očistec a 33 zpěvů – Ráj. Dante je hlavním hrdinou díla. Zabloudil v hlubokém lese, který je symbolem života a světa, pronásledují ho 3 šelmy, které ztělesňují 3 nejtěžší lidské hříchy: pýchu, lakotu a smyslnost. Aby se zachránil, musí projít třemi základními říšemi – peklem, očistcem a Rájem. Peklem a očistcem je doprovázený řeckým básníkem Virgiliem, rájem pak jeho milenka Beatricie. Je zde zobrazeno vlastenectví, souvisí i s autorovým vyhnanstvím.
Francesko Petrarca (1304 – 1374)
Prozaik a humanista. Narozen ve Florencii v rodině notáře. V mládí žil několik let ve Francii, později hodně cestoval, v 50. letech navštívil Prahu a setkal se s Karlem IV, se kterým si poté dopisoval. Toužil po sjednocení Itálie. Je považován za „otce humanismu.“
Sonety Lauře (Conroniere)
Obsahuje téměř 400 milostných básní, převážně sonetů, které autor věnoval své celoživotní lásce šlechtičně Lauře. Básně vyjadřují pocity zamilovaného člověka, kterému se vztah k Lauře stává osudovým, někdy prožívá pocity radosti a štěstí, jindy zklamání, bolest a trápení. Některé básně (50) obsahují lyriku reflexivní a vlasteneckou.
Giovanni Boccaccio (1313 – 1375)
Narodil se ve Florencii v rodině kupce, vystudoval práva, ale věnoval se především literatuře, z počátku psal básně, později prózu, je tvůrcem novely.
Dekameron
Rámcová povídka skládající se ze sta novel, novely si vypráví po deset dní deset lidí, kteří odešli z Florencie na venkov, protože ve městě vypukl mor. Každého dne zvolí krále nebo královnou, a ti stanoví náměty příběhů. Příběhy mají většinou milostný charakter a představují lásku v různých podobách (jako například: opravdový cit a nebo jen hru, lásku, žárlivost, nevěru a vypočítavost..). Autor v knize předvádí nejdůležitější lidské charaktery. Objevují se zde lidé moudří, vychytralí, cyničtí, naivní, hlupáci a jiní. Jsou zde představitelé šlechty, měšťanů, duchovenstva, studenti, umělci i chudina. Autor představil především svoji dobu, hlásá radost ze života, životní optimismus a touhu žít naplno. Podstatnou roli v jeho příbězích hraje chytrost, rafinovanost, lstivost, ale i štěstí, které pomáhá zvítězit nad překážkami. Autor nekritizuje ani
nemoralizuje, jen se shovívavě usmívá různým lidským vlastnostem.
2) Francouzská literatura
Francois Villon (1431 - 1461(3))
Původní jméno snad Montcorbier. Pocházel z chudé rodiny, jméno měl podle muže, který ho vychoval a umožnil mu studium na pařížské univerzitě – Mistr svobodných umění. Byl člověkem silných vášní a temperamentu. Zabil kněze (snad v sebeobraně či kvůli lásce). Prchal před spravedlností, byl několikrát zatčen, účastnil se vloupání v univerzitní koleji. V roce 1462 byl odsouzen k oběšení, nakonec (možná kvůli svému strýci, který nad ním držel ochranou pěst) vyhoštěn na 10 let z Paříže. V roce 1463 záhadně zmizel. Je zakladatelem villonské balady. Také je považován za prvního
Velký testament – Závěť
Vyznačuje se ironickým pohledem na svět. V díle hodnotí a zamýšlí se nad svým pohnutým životem a své hříšné činy omlouvá chudobou a krutým osudem, vzpomíná na své lásky. Popisuje zřícení starých jistot. Dílo by se také dalo označit jako „výsměch době i jemu samému“.
Malý testament – Odkaz
Sbírka básní ironického a satirického obsahu. Autor kritizuje soudobou společnost.
3) Španělská renesance
Miguel de Cervantes y Savedra (1547 – 1616)
Narodil se v rodině ranhojiče. V mládí vstoupil do italské armády a bojoval proti Turkům, v tomto boji byl těžce raněn, později, po návratu do Španělska, byl zajat a prodán do otroctví do Alžírska. Po 5 letech jej příbuzní vykoupili, vrátil se do Španělska a věnoval se literatuře, psal poezii, prózu i drama.
Důmyslný rytíř don Quijote de La Mancha
Rozsáhlý dvoudílný román. Vášnivá četba rytířských románů připravila zchudlého šlechtice Dona Quijota o zdravý rozum. Rozhodne se obnovit zašlou slávu rytířství a na vyhublé herce Rosinantě se vydá, vyzbrojen vetchým kopím a štítem, do světa za dobrodružstvím. Protože v rytířských románech má každý hrdina dámu svého srdce, zvolí si Don Quijote prostou děvečku, kterou nazve Dulcineou z Tobosa, a je pro ni v hádce s kupci zbit. První jeho výprava končí brzy návratem domů. Na další cesty se vypraví provázen zbrojnošem Sancho Panzou, rozšafným vesničanem, protichůdcem Quijotovým, jemuž slíbil za odměnu vladaření na ostrově, který společně dobudou. Následují četné příhody, například bitka s větrnými mlýny a stádem ovcí
domnělým nepřátelským vojskem, a útok na lvy, kteří si pomateného rytíře ani nevšimnou.
Konečně se vrací Don Quijote domů, když se předtím setkal s Dulcineou, vystřízliví ze svých fantazií a brzy nato umírá, neboť vystřízlivění pro něj znamená smrt. "Už mám rozum svobodný a jasný... Už nejsem Don Quijote de la Mancha, ale Alonzo Quijano, pro své obyčeje přezvaný Dobrákem."
V tomto románu, jehož bezprostředním podnětem bylo zesměšnění rytířských románů a který se nakonec rozvinul až v široký obraz lidského života vůbec, Cervantes spojil dva protichůdné literární typy, jež se navzájem doplňují. Alonzo Quijano je směšný blouznivec, ale i hrdina, který obětuje všechno svým ideálům. Sancho Panza je praktický, přízemní, jde mu o živobytí a netouží po hrdinství. Vlivem svého pána ovšem morálně roste, a když Quijano umírá, je i sám Sancho nakažen donquijotstvím.
4) Anglická renesance
William Shakespeare (1564 - 1616)
Narodil se ve Stratfordu nad Avonou, odešel do Londýna, kde hrál v různých divadelních společnostech. Ke konci života se usadil v rodném Stratfordu a tam také zemřel. Napsal 37 her. V prvním období své tvorby tvořil především komedie (Sen noci Svatojánské), historické hry (Jindřich VI.), trágédie (Hamlet, kralevic Dánský; Macbeth; Král Lear; Othelo) Je to následovník řeckých dramatiků Aischyla, Sofokla a Euripída.
Hamlet
Duch mrtvého krále, Hamletova otce, sdělil v noci Hamletovi, že král byl otráven. Hamlet zvolil masku nepříčetného, obětuje svou lásku Ofélii a chce vraždu svého otce pomstít. Claudius (nový král) pošle Hamleta brzy do Anglie s dopisem, aby byl po přistání otráven. Hamlet zůstává díky pirátům naživu a vrací se zpět. Na královský hrad přichází skupina herců. Hamlet pro ně složí výstup, kde se jedná o to, že bývalý král byl zavražděn. Reakce současného krále a královny na děj příběhu je prozrazující. Hamlet hovoří se svou matkou a přitom cítí, že je někdo za závěsem a v domnění, že zabíjí krále, zabije nejvyššího dvořana otce Ofélie. Ofélie spáchá sebevraždu. Následuje souboj mezi bratrem Ofélie a Hamletem. pro Hamleta je připraveno otrávené víno a Leartův kord má otrávený hrot. Víno vypije královna a Hamlet probodne Learta jeho kordem. Umírá i Hamlet, který byl kordem zraněn.
(Známí je Hamletův výrok „Být, či nebýt, toť otázka?“)
Romeo a Julie
Dějiště: Verona; Dva šlechtické rody Montékové a Kapuletové, žijí vedle sebe s nepřekonatelnou nenávistí. Vévoda však přikázal, že ten, kdo by začal s vyřizováním účtů, bude ihned popraven. Kapuletové pořádají ve svém paláci ples, přichází i Romeo Monték v přestrojení. Když spatřil Julii, vzplane k ní velkou láskou. V noci jí vyzná lásku. Julie jeho lásku opětuje. Oba však vědí, že jejich rodiče by se sňatkem nesouhlasili, a tak se nechají tajně oddat mnichem Vavřincem. Romeo zabije jednoho z Kapuletů, aby zachránil čest svého přítele. Julie má být oddána za šlechtice, kterého jí rodiče vybrali. Svěří se Vavřinci a dostává od něj nápad, který způsobí stav podobný smrti. V den svatby ho vypije a údajně umírá. Je pohřbena do rodinné hrobky. Romeo mezitím odjel a skrývá se. Když se dozvěděl o Juliině smrti, otráví se. Julie se pak probodne.
Montékové a Kapuletové se usmíří.
Komedie: Zkrocení zlé ženy, Sen noci Svatojánské, Kupec benátský, Mnoho povyků pro nic, Veselé písničky Windsorské, Jak se vám líbí, Večer tříkrálový
Tragédie: Romeo a Jůlie, Hamlet, Othello, Král Lear, Macbeth
Historické hry: Richar III., Julius Caesar, Sonety
5) Pojmy
Novela je prozaický žánr kratšího nebo středního rozsahu podobně jako povídka, s níž se někdy zaměňuje. Od povídky a od románu se však liší tím, že se soustřeďuje na jeden poutavý příběh, který podává dramaticky a sevřeně (bez zbytečného popisu a vedlejších epizod) a končí jej výrazným, často překvapivým závěrem (jakousi pointou). Postavy se v novele nevyvíjejí.
Sonet (z provensálského sonet nebo z italského sonetto, tj. písnička) je literární poetický útvar, který vznikl ve 13. století, vyznačující se přesně vymezenou strukturou 14 veršů a logickým členěním. V románských jazycích se v sonetech užívá obvykle šestislabičného verše a alexandrínu, v angličtině blankversu . Poněkud nešťastně matoucí a zastaralý český překlad slova sonet je 'znělka'.
Villonská balada je lyrický básnický útvar, který se nazývá podle jejího zakladatele: François Villon. Tato báseň je složená ze 4 strof. První 3 strofy se skládají ze 712 veršů, poslední strofa obsahuje poslání a má 46 veršů (o polovinu méně). V Česku tuto formu balady použil např. Vítězslav Nezval.
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazat