IMPRESIONISMUS, SYMBOLISMUS A DEKADENCE
1) Impresionismus
Je to umělecký směr, který vznikl koncem 19. století. Byl reakcí na ateliérovou malbu, jeho cílem je malba v přírodě, kde se pokouší zachytit okamžitou atmosféru dané chvíle, neopakovatelné chvíle, okamžik duševního rozpoložení. Navazuje na realismus, se kterým má mnoho společných prvků. Pojem impresionismus je odvozen od obrazu Clauda Moneta: Impression, soleil levant (Dojem, Východ slunce), který byl roku 1874 vystaven na výstavě nezávislých malířů v Paříži. Prosazení impresionismu ukončilo tradiční akademické umění a nastal rozvoj moderního umění.
2) Symbolismus
Je to umělecké hnutí, které vzniklo ve Francii roku 1886, největší rozmach byl na přelomu 19. a 20. století. Symbolismus byl reakcí na popisnost naturalismu a parnasismu (v Čechách Lumírovci). Toto hnutí částečně navazuje na romantismus. Jejich cílem bylo zobrazovat věci, které nelze racionálně popsat (nálady, emoce,myšlenky,city atp.), tj. zobrazit (nakreslit, popsat atp.) nezobrazitelné, snažili se proniknout k podstatě skutečnosti usilovali o vnímání umění všemi pěti smysly. K tomu jim měl pomáhat symbol, který se měl stát prostředníkem mezi skutečným světem a „světem duše“ a měl v náznaku odkrývat tajemství ukryté v nitru věcí. Symbol nebyl přímým pojmenováním věci (problému, stavu atp.), ale pouhým náznakem, sugescí podstaty věci.
Hlavní představitelé: Paul Verlaine, Arthur Rimbaud, Charles Baudelaire, O. Březina, K. Hlaváček, A. Sova, V. Dyk..
3) Dekadence
Pojem dekadence (úpadek) se objevuje na přelomu 19. a 20. století v souvislosti s novou vlnou umělců, kteří jsou znechuceni stereotypní společností, hledají z ní únik a vytvářejí si svůj vlastní svět. V literatuře se dekadentní postoj projevuje zejména pesimistickými náladami, pocity zmaru, morbiditou, mysticismem, erotickou přesyceností, ale i narcisismem. K životu dekadentů se často vázalo bohémství, satanismus, nevázaný sex, alkohol, výstřednost apod. Mezi hlavní představitele dekadence a lartpourlartismu ve světové literatuře patří dramatik irského původu Oscar Wilde, francouzští tzv. prokletí básníci Charles Baudelaire, Paul Verlaine a další. Z české literatury je zde zařazen např. Karel Hlaváček, Jiří Karásek ze Lvovic.
Edgar Allan Poe (1809 – 1849)
(Dekadent a symbolista) Americký povídkář, básník a kritik, jenž se stal mistrem chladnokrevně vykalkulované psychologické pointy. Již v raném dětství ztratil oba rodiče a byl vychováván otčímem, s nímž měl časté neshody. Právě on ho poslal na vojenskou akademii ve West Pointu, odkud ho však vyhodili kvůli zanedbávání povinností. Poté se začal život psaním. Když mu však roku 1847 zemřela jeho mladičká manželka, dostal se Poe do duševní krize, pokusil se o sebevraždu a stal se alkoholikem. Na podzim roku 1849 se dostal do rvačky v baltimorské hospodě a o několik dní později zemřel v nemocnici.
Havran
Baladická báseň, která se do literárního povědomí zapsala především díky ponuře opakovanému refrénu „nevermore“ nikdy víc.
Jáma a kyvadlo, Zlatý skarabeus
Oscar Wilde (1854 - 1900)
Byl to anglický dramatik, prozaik, básník a esejista irského původu. Byl vychován v prostředí uměleckých salónů, v nichž se uměl pohybovat vskutku elegantně. Jeho nadání spočívalo v jiskřivém intelektu, v ironii a vtipu a ve schopnosti glosovat společenské jevy. Stal se oblíbeným společníkem, jakýmsi módním dandym. Po obvinění z homosexuality se vše obrátilo proti němu a on umírá v bídě pařížského hotelu.
Obraz Doriana Graye
Světoznámé dílo se složitou interpretací. Darian je mladý a krásný mladík, který se v ateliéru malíře Hallwarda seznamuje s cynickým lordem Wottonem. Ten se rozhodne, že na mladíkovi vyzkouší své umění ovlivňování. Upozorní Doriana na jeho krásu a na pomíjivost mládí a ten, okouzlen vlastním obrazem vyslovuje přání zůstat mlád. Jeho přání je naplněno. Změny jeho těla a duše však zaznamenává jeho portrét. V dalším životě Dorian vše poměřuje estetickými kritérii, což ale ve svém důsledku vede i k sebevraždě mladinké herečky, již odvrhl. Obraz, na němž se změny projevují, je prozatím uschován ve staré učebně, a mladík tam čas od času chodí konfrontovat svůj nezřízený život. Dorian nakonec zabíjí i Hallwarda. Když obraz zaznamená i Dorianovu pokryteckou snahu polepšit se, v záchvatu vzteku jej probodne. Pod portrétem mladého Doriana pak nacházejí sluhové ohyzdného starce, jehož identifikují jako Graye jen podle
prstenů.
Žádné komentáře:
Okomentovat