Zadání: Kroniky, Palacký, tvorba A. Jiráska a Z. Wintera, historická próza po roce 1945.
Historická próza má v české literatuře dlouhou tradici. Historické prostředí je jen kulisou, autoři jsou realistickými zásadami nuceni zachycovat danou dobu. Autory historické prózy se stávají profesionální historikové. Historická tématika si udržuje sepjetí s českými ideály, se snahou oslavovat národní minulost.
1) Kroniky
Kronika je literární žánr vzniklý ve středověku. Úlohou kroniky je chronologicky, tedy podle pořadí, v jakém se děj v časové ose odehrál, popsat jednotlivé historické události.
Kosmova kronika (1119)
Je nejstarší česká kronika, tj. kronika týkající dějin Čechů. Původní text byl napsán latinsky a jeho autorem byl Kosmas, děkan pražské svatovítské kapituly, který kroniku sepsal pravděpodobně v letech 1119 až 1125.
Dalimilova kronika (14. st.)
Je nejstarší česky psaná veršovaná kronika, jedno ze stěžejních děl českého písemnictví. Pochází z počátku 14. století, záznamy končí rokem 1314, existuje několik pozdějších dodatků. Bývá označována též jako Kronika Boleslavská.
Kronika Vavřince z Březové (14. st.), Mnich Sázavský, Kanovník vyšehradský
2) Historická próza do roku 1945
František Palacký (1798 – 1876)
– o Františku Palackém více v maturitní otázce č. 5.
Palackého filosofie dějin
Jeho tvorba nebyla jen shlukem historických faktů, chronologicky seřazených. Podle Palackého historie představovala organický celek skutečností protknutý hlavní linií (ideou). Palacký považoval za hlavní linií českých dějin neustálý zápas Slovanů a Němců. Na světové úrovni to pak byla polarita dvou sil, které se neustále ovlivňovaly a střetávaly (tyto síly mohou být vyjádřeny různě: svoboda – autorita, demokracie – feudalismus, věda – víra).
Dějiny národa českého v Čechách i v Moravě
Má 5 dílů. V tomto historickém díle vylíčil Palacký české dějiny od nejstarších dob až do roku 1526 (nástup Habsburků na český trůn). Nejvýše hodnotí dobu husitskou, především pro její demokratické prvky, pokus pro spravedlivější sociální vztahy ve společnosti a rovnost. Zdá se mu, že celými českými dějinami prochází neustálý boj Čechů s Němci. Věří, že historický vývoj vede k uskutečňování zásad humanity.
Alois Jirásek (1851 - 1930)
Narodil se v Hronově. Byl profesorem dějepisu a češtiny. V době 1. světové války se zapojil do protirakouského hnutí. Jako první podepsal manifest českých spisovatelů, který byl namířen proti Rakousku, v dubnu r. 1918 četl přísahu politiků, kteří se zavázali bojovat za dosažení české samostatnosti. Po válce byl členem Národního shromáždění. Když zemřel, byl jeho pohřeb celonárodní událostí. Po r. 1948 se k Jiráskovi velmi silně přihlásila oficiální kultura a v průběhu padesátých let bylo vydáno celé jeho dílo.
Staré pověsti české
Předhusitské období jeho tvorby. Vychází ze starých kronik. Román zachycuje nejstarší dějiny, ale vedle nejstarších pověstí zde najdeme i příběh z doby pohusitské.
Mezi proudy
Románová trilogie. Zde je zachyceno období vlády Václava IV., období let 13811409
(vydání Kutnohorského dekretu). Je zde zachyceno období počátku sílícího reformního hnutí v Praze, střet mezi reformním hnutím a katolicismem. Dále pak národnostní problémy, střety mezi Čechy a Němci. Vrcholí vydáním Kutnohorského dekretu, kdy Jirásek zdůrazňuje národní význam počeštění univerzity. Objevuje se zde Jan Hus i Jan Žižka. Z hlediska historického je jejich setkání nemožné, Žižka v té době válčil v Polsku.
Proti všem
Román. Zachycuje počátky husitských válek (1419 - 1420). Ukazuje husitství jako lidové hnutí. Ústřední postavou je Ctibor. Ten odejde i se svými dětmi do Tábora. Prostřednictvím Ctibora se seznamujeme s významnými postavami. Prostřednictvím dcery Zdeny se seznamujeme s náboženským děním (sekty). Prostřednictvím syna Ondřeje jsme svědky válečných událostí. Ondřej se zúčastní bitvy na Vítkově (1420), kdy husité porazí Zikmunda.
Bratrstvo
Román, který ukazuje husitské hnutí na Slovensku. Husité bojují proti uherskému králi. Po počátečních úspěších jsou husité poraženi a postupem času se z nich stávají skupinky loupeživých nájezdníků.
Husitský král
Tento román zůstal nedokončen. Druhý díl byl sestaven z poznámek po Jiráskově smrti. Husitským králem je míněn Jiří z Poděbrad. Na drobnějších postavách je zachycováno období sporů mezi kališníky a katolíky a mezi Jiřím a vznikajícím náboženstvím Jednoty bratrské.
Temno
Román z pobělohorského období. Celkový úpadek všeho. Námětem je pronásledování nekatolíků, vrcholem je vysvěcení Jana Nepomuckého.
Psohlavci
Román z pobělohorského období. 1692 - 1695 povstání na Chodsku. Je zde zachycena vzpoura Chodů proti novému majiteli panství, který ne sem dosazen díky výsledkům 30ti leté války. Vůdčí osobností povstání je Jan Sladký Kozina. Ten je vylíčen v duchu romantickovlasteneckém.
Skutečnost je jiná, Kozina byl rebel, který nechtěl pracovat. Podobné věci se Jirásek dopouští v symbolu Chodů. Ti měli ve znaku botu. V závěru Kozina vyzve majitele panství na Boží soud a do roka a do dne se tato slova vyplní a Laminger umírá. Chodové byli poraženi, ale boží spravedlnost si cestu našla. Celý román má vlastenecký charakter.
U nás
Čtyřdílná románová kronika. Děj tohoto díla je spjat s oblastí Náchodska a jako v ostatních románech i zde je oslavována činnost národních buditelů.
Filosofská historie
Román, který se váže k r. 1848. Zachycuje události tohoto roku na prostředí českého venkova – Litomyšl.
F. L. Věk
Román, 5 dílů. Zachycuje období od nástupu Josefa II. (1780) na trůn až po definitivní pád Napoleona (1815). Ústřední postavou je František Ladislav Věk. Na jeho osudech se Jirásek snaží vylíčit obraz českého venkova a to hlavně v době Věkova dětství v Dobrušce. Potom líčí život v Praze. Rodiče totiž dají syna studovat na Jezuitskou kolej. Za pobytu zde se seznamuje s celou řadou osobností, např. Václav Thám, Kramerius, Hněvkovský. V závěru románu se Jirásek vrací tématem zpět na český venkov. Důležité postavení v románu má i tehdejší církev, pozornost je věnována i kněžím. Z jejich řad je velký počet buditelů českého národa.
Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč = divadelní hry
– další divadelní díla viz otázka č. 10
Zikmund Winter (1846 - 1912)
Vystudoval historii a potom působil jako profesor dějepisu v Pardubicích, Rakovníku a Praze. Jeho dílo se vztahuje právě k těmto oblastem. Vedle krásné literatury píše vědecké studie o české historii a zaobírá se 15. a 16. stoletím. Svou pozornost zaměřuje na měšťanstvo. Využívá historických archívů v Rakovníku a Praze. U Wintera je charakteristická znalost prostředí, událostí, užívá slova z počátku 17. století. Dosáhl toho, že dokonale vylíčil prostředí, ale jeho díla jsou čtenářsky nezajímavá.
Rakovnické obrázky
Soubor povídek. Jsou psané na základě studia rakovnického archivu. Nezbedný bakalář
povídka. Rakovničtí občané se rozhodnou založit školu, aby se vyrovnali Praze. Přizvou do města pražského bakaláře, ale s ním přichází i řada studentů. Ti vzbudí rozruch. Radní se snaží na škole co nejvíc ušetřit a nakonec pro jejich lakotu bakalář i studenti z Rakovníka odchází.
Pražské obrázky
Soubor povídek psaný na základě studia pražského archivu.
Rozina sebranec
Novela. Příběh nemanželského děvčete, které je vychováváno v klášteře. Tato dívka vlivem prostředí mravně upadá, ale nakonec svojí smrtí očistí svoji čest. Jako nemluvně byla nalezena na schodech kostela. Zamiluje se do muže, který odchází do světa, nedává o sobě vědět. Rozina se provdá za bohatého měšťana. Po letech se vrací její milý a jeví o ni zájem, ale jen zištný, chce vyloupit dům, kde Rozina žije. Ta nakonec zjistí jeho záměry, snaží se vše překazit. Vzbouří město, lumpové jsou dopadeni, ale její milý ji zabije.
Mistr Kampanus
Román z r. 1909. Děj se odehrává na začátku 17. století, počátek stavovského povstání, doba před bitvou na Bílé hoře a končí rokem 1622 smrtí hrdiny. Hlavní postava je skutečná historická osobnost. Mistr Jan Kampanus byl rektorem pražské university. Jeho osudy seznamují s prostředím univerzity, je zde vylíčena tehdejší Praha, způsob života lidí. Důležitou roli hrají historické události (stavovské povstání, Bílá hora,1621 poprava 27 českých pánů).
Hrdina je humanista, člověk, který se vyznačuje náboženskou tolerancí, který se snaží věnovat veškeré úsilí k povznesení univerzity. Po porážce českých stavů na Bílé hoře se snaží udržet úroveň pražské university, která je nejprve vystavena silnému protireformačnímu tlaku. Veškeré jeho snažení je zbytečné, protože jeho autorita nestačí k tobu, aby zachránila univerzitu před úpadkem. Když zjistí, že se snažil zbytečně (Jezuité přicházejí na univerzitu), spáchá sebevraždu.
3) Historická próza po roce 1945
Václav Kaplický (1895 - 1982)
Stylem tvorby je blízký Jiráskovi libuje si ve stylu prózy 19. stol, která je založena na přesných popisech. v 50. letech se zaměřuje na takové události čes. historie, které jde označit jako revoluční selská povstání apod. Od pobělohorského období do konce 18. stol.
Kladivo na čarodějnice
Román z r. 1963. Autor vychází z archivních materiálů dokumenty o činnosti inkvizice z oblasti Šumperska. Věrně líčí praktiky, který je užíváno v tehdejších procesech a jejichž cílem je získání majetku.
Josef Toman (1899 - 1977)
Píše příběhy z antického světa.
Po nás potopa
Román. Z doby vlády císaře Tiberia a Caliguly v Římě. Dvorské intriky.
Sokrates
Román. z období největšího rozmachu athénské demokracie a jejího pádu.
Vladimír Neff (1909 - 1983)
Rozsáhlé románové dílo, suverénní vypravěč, Neffův otec byl majitelem velkého obchodu s kuchyňským zbožím na Příkopech.
Rodová pentalogie
– Sňatky z rozumu
– Císařské fialky
– Zlá krev
– Veselá vdova
– Královský vozataj
Tento na poměry české literatury ambiciózní projekt zachycuje formou kroniky osudy dvou pražských měšťanských rodů (Nedobylů a Bornů) v době od 50. let 19. století až po druhou světovou válku. Je inspirován osudy vlastní Neffovy rodiny.
Jarmila Loukotková (1923 - 2007)
Zaměřuje se na cizí náměty spjaté s dobou antickou nebo renesanční. Je zde vidět vyrovnávání se požadavkům doby.
Není římského lidu
Román z r. 1949. Z období vlády císaře Nerona. Hl. postavou je básník Petronius. Jsou zde vylíčeny jak interiéry prostředí, tak nejvyšší vrstvy římské společnosti. Petronius představuje aktivního hrdinu.
Spartakus
Román z r. 1950. Oblíbený klasický námět sociální vzpoury. Spartakus vůdce lidu, utiskovaných a ponížených. V příběhu je patrný třídní náhled na spol. kontrast mezi otroky a římskou spol.
Navzdory básník zpívá
Román z r. 1957. Zaobírá se osudy F. Villona. Jde o to, ukázat třídní rozdíl mezi pařížskou chudinou a vyššími spol. vrstvami.
Žádné komentáře:
Okomentovat