Loading

5. LITERATURA DOBY NÁRODNÍHO OBROZENÍ - PRVNÍ FÁZE

Zadání: Charakteristika doby, jazykověda, historie, novočeská poezie, divadlo, noviny..

Národní obrození je společenské hnutí, které se projevuje především národně osvobozeneckým bojem, národním a demokratickým uvědomováním lidu a snahou po hospodářském a kulturním osamostatněním. Ke vzniku národního obrození přispěl nástup kapitalismu, rozpad feudalismu a vliv osvícenství na tehdejší panovníky. Josef II. zrušil nevolnictví a vydal tzv. toleranční patent (zaručující náboženskou svobodu – uznal i některá jiná náboženství než katolická). Roku 1774 byla založena Královská společnost nauk.


PRVNÍ FÁZE NÁRODNÍHO OBROZENÍ

70. léta 18. století – přelom 18. a 19. století. Tato fáze má charakter jazykové obrany. Obrozenci museli dokazovat právo češtiny na existenci zdůrazňováním jejího významu v minulosti. Vliv osvícenství a klasicismu.

a) Jazykověda, literární historie

Josef Dobrovský (1753 ­- 1829)

Narodil se v uherských Ďarmotech v rodině dragounského strážmistra. Vystudoval gymnázium v Německém Brodě a v Klatovech. V Praze vystudoval teologii, ale kněžské povolání nevykonával a stal se vychovatelem v rodině hraběte Nostice. Veškerá jeho díla jsou vědecká a jsou psána latinsky nebo německy, neboť příliš nevěřil v možnost česky psané vědecké literatury. Dobrovský se aktivně účastnil sporu o Rukopisy, o nichž byl přesvědčen, že se jedná o padělky.

Podrobná mluvnice česká
Psáno německy. Autor zde vytvořil normu spisovného jazyka. Zabývá se zde i otázkou prozódie a dochází k závěru, že pro češtinu je nejvhodnější prozódie přízvučná, která je založena na střídání přízvučných a nepřízvučných slabik.

Základy jazyka staroslověnského
Psáno latinsky. Autor zde uvádí hláskosloví, tvarosloví a větnou stavbu staroslověnštiny i soupis
staroslověnských památek. Dobrovský se tímto dílem stal zakladatelem slavistiky, tj. nauky o slovanských jazycích.

Dějiny českého jazyka a literatury
V tomto díle autor vidí souvislosti mezi vývojem jazyka a literatury. Vrchol vývoje české literatury vidí v době humanistické, kterou nazývá zlatou dobou českého písemnictví. Kladně hodnotí dílo Jana Husa a Jana Ámose Komentského. Dobrovský se tímto dílem zařadil k zakladatelům literární historie.

Slovník Německo – Český

b) Počátky novočeské poezie

Václav Thám
Básně v řeči vázané
Jedná se o almanach. Byla v něm díla různých autorů, jak starších, tak i současných (anakreónská lyrika)

V první fázi národního obrození vzniká první česká básnická škola, která se soustředí kolem Antonína Jaroslava Puchmajera. Tato škola vydala v rozmezí let 1795 – 1914 pět almanachů:

Sebrání básní a zpěvů (jména prvních dvou almanachů)

Nové básně (jména zbylých třech alamanachů)

Tyto almanachy obsahovali eposy, balady, bajky, ale i jiné žánry. Nejznámější sou: Óda Janu Žižkovi z Trocnova (Puchmajer), Děvín a Vnislav a Běla.


c) Počátky novočeského divadla

V Praze byla postupně otevírána nová divadla:
Roku 1738 divadlo V Kotcích
Roku 1783 Stavovské divadlo (Původně Nosticovo)
Roku 1786 divadlo Bouda (do r. 1789)

Význam divadla tkvěl v tom, že zde byla čeština prosazována způsobem, který byl všem srozumitelný (ne každý tehdy uměl číst). Navíc působení divadla bylo bezprostřední, bez větších nároků na diváka.

Václav Thám
Působil v divadle Bouda. Napsal asi 50 divadelních her převážně s historickými náměty.
Břetislav a Jitka, Vlasta a Šárka, Švédská vojna v Čechách

Václav Kliment Klicpera
Působil jako profesor dějepisu na gymnáziu v Hradci Králové, kde mezi jeho žáky patřil i Josef Kajetán Tyl. Později se stal ředitelem Akademického gymnázia v Praze ve Štěpánské ulici. Jeho divadelní hry byly většinou komedie a jejich náměty byly buď historické nebo ze současnosti. Jeho díla měla diváky nejen pobavit, ale také je měla vychovat.

Veselohra na mostě (opera Bohuslava Martinů), Každý něco pro vlast, Hadrián z Římsu, Divotvorný klobouk


d) Počátky novočeské publicistiky

Václav Matěj Kramérius
Byl prvním českým novinářem. Roku 1791 založil první české vydavatelství Česká expedice, kde vydával Kramériovy c.k. vlastenecké noviny (c.k. = císařskokrálovské). V nich informoval nejen o politických událostech, ale i otázkách hospodářských a kulturních. Vydával také knihy, a to především díla starší české literatury (humanismus), ale i literatury současné. Vydával také překlady cizích děl.


Žádné komentáře:

Okomentovat