Pravopis = ustálený způsob psaní, soubor pravidel pro správný písemný záznam jazykového projevu
- používáme písmo zvané latinka, které je doplněno o diakritická znaménka (háček, čárka, kroužek)
VÝVOJ ČEŠTINY VE VZTAHU K VÝVOJI SPOLEČNOSTI
- 9. století – literárním jazykem byla staroslověnština, postupně byla vytlačena latinou (vliv křesťanství)
- první stopy češtiny se objevují jako ojedinělá slova (bohemika) nebo vpisky (glosy) v latinských textech v 11. a 12. století, jsou psány tzv. primitivním pravopisem
- primitivní pravopis – pravopis typický pro latinu, latina má méně hlásek než čeština, neexistovala písmena pro naše některé hlásky, používaly se proto zvukově nejbližší hlásky
- nejstarší dochovaná věta – v latinském textu z počátku 13. století ze zakládací listiny kapituly litoměřické: Pavel dal v Ploškovicích pozemek a Vlach dal v Dolanech pozemek Bohu a svatému Štěpánu (= kostelu, převod majetku církvi) s dvěma nevolníky – Bogučejem a Sedlatou
- některá písmena byla mnohoznačná, proto písaři začali později užívat pravopis spřežkový
- pravopis spřežkový – hlásky, které měla čeština oproti latině navíc, se označovali spřežkami = spojením dvou či více latinských písmen (czas = čas), první památky napsané česky: Hospodine, pomiluj ny! (10. – 11. století), Svatý Václave (12. století)
- 14. století – velký rozvoj českých zemí, zejména za vlády Karla IV., čeština obohacuje slovní zásobu, po vzoru latiny se komplikuje větná skladba, jazyk se šířil mezi šlechtu, měšťanstvo a studenty univerzity, nejdokonalejší podoba češtiny je dochována v díle Tomáše Štítného; za husitského hnutí v 15. století se rozvíjí mluvená čeština, díky lidovému kázání v češtině i rozšíření českého překladu bible se český jazyk dostává k nejširším lidovým vrstvám; významnou osobností je Jan Hus, který propagoval jazyk bez zastaralých slov a tvarů, nahrazoval cizí slova českými a zavedl pravopis diakritický
- pravopis diakritický – spřežky jsou nahrazeny písmeny s diakritickými (rozlišovacími znaménky) – nabodeníčkem krátkým pro měkkost souhlásky (dnešní háček) a nabodeníčkem dlouhým (dnešní čárka), ktoz, budes, ceské
- humanismus v 16. – 17. století je hnutím mezinárodní učenosti, hlavním jazykem je latina; vlivem latiny se upravuje větná stavba češtiny, užívají se dlouhá a složitá souvětí, přechodníky, přejímání z jiných jazyků
- Komenský, Bible kralická – vzor spisovné češtiny, psaná tzv. pravopisem bratrským
- pravopis bratrský – zavedl háčky místo teček nad souhláskami (pouze pro š zůstává spřežka, hláska j se píše jako g, hláska í jako písmeno j) byl to trochu krok zpět, nepoužíval se moc dlouho
- po bitvě na Bílé hoře (17. st.) odchází česká inteligence do emigrace, vzdělanci v Čechách používají latinu a němčinu, čeština zůstává jen jazykem prostého lidu a má nářeční podobu
- purismus – na rozhraní období pobělohorského a NO chtějí někteří lidé očistit čj od slov původně cizího původu, hlavně od nj (kapesník = čistonosoplena), hnutí se neujalo
- doba NO (1781 – 1848) – obnoven zájem o český jazyk, NO mohlo vzniknout díky reformám Josefa II., který zavedl toleranční patent (každý smí vyznávat své náboženství) a zrušil robotu, příliv obyčejných lidí do měst, přinášejí s sebou český živel
- Dobrovský píše o češtině německy, ale zavedl po c i, opravil bratrský pravopis, zabýval se gramatikou
- Jungmann – proslavil se svým pětidílným slovníkem, čerpal z nářečí a z jiných jazyků, tvořil nová slova (leden, únor, mluvnice) lučba = chemie, tázanec = otazník – neujalo se, byl autorem učeb. jazyka a literatury
- na konci 19. století proniká čeština do škol, rozvíjí se v publicistice
- Jan Gebauer je autorem prvních pravidel pravopisu, provedl úpravy jazyka Dobrovského
- velký rozvoj jazyka po vzniku České republiky 1918 – čeština se stává jazykem škol a úřadů
PRAVIDLA ČESKÉHO PRAVOPISU (PČP)
- poučují nás o pravopisných jevech, nejnovější úprava je z roku 1993 – řeší hlavně velká písmena a s, z v cizích slovech
- PČP mají 2 části:
- výklad pravopisných pravidel s příklady, např. psaní velkých písmen, předložek
- pravopisný slovník, kde si můžete ověřit pravopis problematických slov i s výslovností (řazeno abecedně)
- druhy PČP:
- školní (obsahují i problematické tvary slov)
- akademická (širší slovní zásoba, ale slova jsou bez tvarů
Žádné komentáře:
Okomentovat