Mýtus (mýty – mytologie)
Mýtu jsou vymyšlené příběhy, které se zabývají základními životními otázkami jak vznikl svět a člověk, kým je řízen, běh světa a osud člověka, proč je mezi lidmi tolik nemocí a trápení, proč se střídají roční období, různé přírodní jevy apod. Kromě lidí zde vystupují bohové, kteří jsou nesmrtelní, nestárnou, mají kladné i záporné vlastnosti (mají smysl pro čest a spravedlnost, ale také podvádějí, hádají se apod..), sídlí na Olympu, vládce je Zeus (Dia), Héra, Poseidon, Palas Athéna, Afrodita..
Homér (8. st. př. n. l.)
Ilias
Trojský král Priamos měl mnoho dětí. Když se měl narodit poslední z nich, Paris, měla královna sen, že právě on zapříčiní zkázu Troje. Ihned po narození byl odhozen v horách. Ujal se ho pastýř a chlapce vychoval. Když se v Tróji konaly závody, Paris se jich zúčastnil a jeho otec Priamos ho poznal a přijal ho zpět. Paris se dostal do Sparty a zamiloval se do krásné Heleny, manželky krále Meneláa. Meneláos se rozzuřil a spolu s ostatními řeckými králi oblehli Tróju. Jednou měla navrch Trója, podruhé zase Sparta. Jednou byl řecký bojovník Achilles uražen vůdcem řeckých vojsk Agamemnónem, který si přivlastnil jemu určenou ženu. Achilles proto odmítl účastnit se dalšího boje, a tím způsobil, že Trójané měli převahu a pronikli do řeckého tábora. Řekové se snažili Achilla usmířit, ale marně. Proto si Achillův přítel Paktroklos oblékl jeho zbroj a pokusil se Trojany zahnat. Byl však poznán a zabit Hektorem. Achilles nad jeho smrtí truchlil a rozhodl se jeho smrt pomstít. Usmířil se s Agamemnónem dostal novou zbroj a odešel do boje. V souboji Hektora usmrtil. Achilles jeho mrtvé tělo odnesl do tábora. Po několika dnech za Achillem přišel král Priamos, Hektorův otec, a žádal Achilla o Hektorovu mrtvolu. Achilles mu ji vydal, smrt přítele Paktroklose byla pomstěna a Achilles se vydal znovu do dalšího boje. Konce války se však nedočkal, protože byl zasažen šípem do paty, do jediného zranitelného místa na jeho těle. Řekové nakonec Tróju dobyli pomocí lstí, pomocí trójského koně. Do dřevěného koně se naskládali Řekové a čekali. Trójané považovali koně jako dar a vtáhli ho do města. Když Trójané slavili své vítězství, z koně vyskákali Řekové a bájná Trója padla.
Odyssea
Epos vychází z prostředí trojské války. Trojané byli poraženi a král Odysseus se vrací domů, na svůj rodný ostrov Ithaka. Pronásledován nepřízní bohů mu plavba trvala deset let. Prožil mnoho dobrodružství a životních zkoušek, ztratil přátele a nakonec v přestrojení za žebráka se dostal do svého rodného domu na ostrově Ithaka. Nepřátele usilovali získat jeho ženu Penelopé. Odysseus svou ženu od ženichů uchránil.
Ezop (6. st. př. n. l.)
Ošklivý, hrbatý, původně otrokem, vyprávěl na cestách posluchačům své příběhy, kolovaly ústně v Čechách poprvé r. 1480.
Ezopovy bajky
Bajka – Objevují se v ní zvířata s lidskýma vlastnostmi jednající jako lidé, v závěru je ponaučení – autor kritizuje různé lidské a společenské nedostatky (hloupost, pokritectví, povrchnost, závislost..)
Sapfó
Píše lyriku, prosté milostné verše; skládá ódy, elegie, hymny; jeho písně se vyznačují citlivou hloubkou a upřímností.
Anakreón
Píše lyriku, milostné a pijácké písně, hlavní témata: životní radost, láska a víno.
b) Doba attická (5. - 4. st. př. n. l.)
Centrem kultury se staly Athény, období vzniku dramatu (komedie, tragédie), které se vyvinulo ze slavností pořádaných na počest bohu Dionýsovi.
Tragédie
Drama s vážným obsahem, hrdina se dostává do konfliktu se silami silnější než on sám, zápasí s nimi a většinou podlehne a zemře; autoři se inspirovali především starými mýty.
Aischilos (525 - 456 př. n. l.)
Orestea
Tří dílná tragédie. Agamemnón, jeden z hrdinů trojské války, byl po svém návratu do vlasti zavražděn nevěrnou manželkou Klytaimnéstrou a jejím milencem, který se chtěl zmocnit vlády. Agamemnónův syn Orestes pomstí po letech vraždu svého otce a zabije svou matku i jejího společníka. I když lid souhlasí s jeho činem, protože nenávidí tyrana, Orestes propadá později výčitkám svědomí a odchází do daleké Tauridy, aby se před bohy očistil z viny. Hlavní postavou Aischylovy tragédie je vlastně Klytaimnéstra - v první části hry se dopouští vraždy, ve druhé je synem potrestána a v poslední její stín burcuje bohyni pomsty k odplatě vůči synovi.
Peršané
Bitva u Marathonu, v níž Řekové vyhráli nad přesilou perských vojsk. Peršané překročili hranice, vedli válku dobyvačnou a za to je stihl trest bohů ve formě porážky.
Prosebníci, Sedm proti Thébám, Spoutaný Prométheus
Sofokles (480 – 406 př. n. l.)
Zdůrazňuje psychologii svých hrdinů a motivaci jejich činů. Vnesl do dramatiky nový prvek „bůh stroje“ a jeho pomocí řeší zápledky.
Král Oidipus
Věštba určila králu Laiovi, že ho vlastní syn usmrtí a ožení se s jeho manželkou, svou matkou. Proto narozeného syna nechal dát pohodit v lese s probodnutýma nohama na hoře Kithariónu. Otrok, který to měl provést, ho odnesl pastýři korintského krále. Král Polybos neměl vlastní děti, a proto ho přijal za svého. Dal mu jméno Oidipús, což znamená „s opuchlýma nohama. Vychoval ho, ale když mu při hostině opilý přítel vytkl jeho původ, odebral se Oidipús do delfské věštírny, aby se otázal na své rodiče. Cestou nevědomky zabil Laia, svého otce. Nedaleko Théb rozluštil záhadu Sfingy a osvobodil město od nestvůry. Za odměnu dostal královský trůn a ruku ovdovělé Iokasté. Zatím však nevěděl, že je jeho matkou. Po několika letech postihl Théby strašný mor. Tím začíná Oidipova tragédie. Oidipús zjistí, že mor bude sužovat Théby do té doby, dokud bude žít vrah krále Laia. Pouští se do pátrání a věštec Teiresiác mu naznačí pravdu. On jej v hádce vyhostí z paláce. Za vším vidí svého švagra Kréóna, který se chce, dle svého mínění, zmocnit trůnu. Z toho důvodu se pouští do hádky i s Kéónem. Po dalším pátrání zjišťuje, že vrahem je zřejmě on sám. Vyslýchá muže, který viděl Laiovu vraždu. V tom okamžiku se objevuje křesťanský pastýř, který mu přináší zprávu o smrti Polyba, otce jež ho vychoval, a možnosti usednout na jeho trůn. Oidipús má strach z návratu domů, neboť se obává naplnění věštby. Při setkání s thébským pastýřem se dozvídá celou pravdu o již vyplněné věštbě. Vlastní Oidipova matka a zároveň manželka se ve svém pokoji oběsí. Oidipús, když vidí co způsobil se oslepí, aby neviděl následky, své kletby.
Antigona
Po smrti krále Oidipa bojují jeho synové Polyneikés a Eteoklés o thébský trůn. Polyneiklés odejde do ciziny a vrátí se s velkým vojskem. V boji však oba bratři padno. Akreón, nový vládce města, zakáže pohřbít Polyneika za to, že rozpoutal válku proti vlastní zemi. Polyneikova sestra Antigóna však poruší tento zákon a pohřbí jeho tělo. Akreón ji přikáže zazdít zaživa. Obává se však trestu bohů a proto ji vyzdí, ale ona je již mrtvá. Akreona bohové potrestají tak, že ho nechají o samotě (jeho syn (snoubenec Antigony) i jeho manželka se zabijí). Myšlenka: Božské příkazy jsou důležitější než lidské!
Elektra
Euripidés (5. st. př. n. l.)
Napsal 8090 her (zachováno 18), filosof na scéně – nitro hrdinů, v krutých životních situacích, psychologie.
Medeia
Královská dcera Medeia zachránila vůdce argonautů Iasona a pomohla mu dosáhnout cíle námořní výpravy (zmocnit se zlatého rouna). Zamilovala se do Iasona a odplula s ním do Korintu, kde si však Iason oblíbil dceru krále Kreonta Glauku, s níž se měl oženit. Medeia zosnovala krutou pomstu: poslala Glauce svatební roucho a ozdobu do vlasů. Šaty se na těle nevěsty vznítily, Glauka uhořela a spolu s ní zahynul i její otec. Potom zavraždila Medeia obě své děti, které měla s Iasonem.
Trójanky
Komedie: Aristofánes – Jezdci, Mír, Žáby
Próza: Hérodotos, Thukidides
Filozofie: Platón, Aristoteles
c) Doba helénistická (3. - 1. st. př. n. l.)
Řecká literatura přesunula své centrum na území dobyté A. Velikým – středisko Alexandrie, nezabývá se velkými otázkami války a míru, ale zobrazuje rodinný život, individuální rysy člověka.
Rozvoj věd: Eukleides a Archimédes
Nová komedie – důraz na zábavu – Menandoros.
Žádné komentáře:
Okomentovat