Zadání: Česká poezie mezi dvěma světovými válkami. Hlavní umělecké směry – futurismus, dadaismus, kubismus,surrealismus. Devětsil, proletářská poezie, poetismus, protiválečná tvorba. Wolker, Hora, Nezval, Seifert, Orten.
Hlavní umělecké směry tohoto období
1. Proletářská poezie
Klade důraz na společenskou úlohu umění, má pomoci přetvořit společnost v revolučním duchu, oslavuje dělníka – všímá si společenské problematiky, program proletářské poezie zformuloval Jiří Wolker v roce 1922 ve stati Proletářské umění – v časopisu Var – má být: třídní (zájmy dělnické třídy), revoluční, optimistické (je možno změnit svět k lepšímu), stranické (svázáno s KSČ a její politikou), tendenční (vědomě podporující určitý politický směr – levicový), realismus (realistické vidění světa). Vliv z východu – z SSSR.
Devětsil (správně Svaz moderní kultury Devětsil)
Právě toto sdružení levicových avantgardních umělců se stalo podhoubím pro zrod proletářské kultury. Devětsil vznikl v roce 1920 v Praze a jeho hlavními iniciátory byli Vladislav Vančura a Karel Teige (k zakládajícím členům patřil také Jaroslav Seifert). Kolem těchto dvou se seskupili mladí studenti a začali propagovat novou tendenci v umění. Hlavním smyslem Devětsilu bylo: pořádat kulturní akce, dát prostor pro recitaci, divadlu, vydávat almanachy, a to vše se zdůrazněním kolektivního přístupu k okolnímu světu.
2. Poetismus
Výlučně český avantgardní směr, vzniká ve 20. letech, 1924 – 1. manifest – autory Karel Teige a Vítězslav Nezval. Hl. znaky: důraz na fantasii a obrazotvornost, asociace představ – jejich volné řazení, hlásá optimismus a radost ze života, život má být hrou, zábavním parkem, básní, záliba v exotice, důraz na citlivost! Sympatizují s dělníkem, ale básně nezmiňují sociální problematiku. Hl. témata: velkoměsto, tanec, prostředí cirkusů a lunaparků, kouzelníci, klauni, akrobati, cizí země, moře. Odstranění interpunkce – pásmo!
3. Surrealismus
Nadrealismus. Vzniká ve 30. letech ve Francii, k nám se dostává ve 30. letech, zakladatelem francouzský básník André Breton – v roce 1924 vydává manifest surrealismu – surrealismus vytváří novou skutečnost – nadskutečnost – prolíná se objektivní skutečnost a sen, realita a fantazie – důraz na obrazotvornost – volný proud obrazů bez zábran, vyvolávání asociací – vyloučení rozumové stránky, také vliv psychoanalýzy Sigmunda Freuda – ten vykládá lidský život ze sexuálních pohnutek lidského povědomí! Opět odpor proti konvencím!
4. Expresionismus
Z latinského expresio = výraz. Původně v malířství – důraz na umění výrazu – vyjádření obavy o osud člověka, odraz duševních pocitů – děsů, hrůzy z násilí – pocity ohrožení – válka – militarizace, malíř Munch a jeho obrazy Výkřik, Úzkost. V naší literatuře Literární skupina Brno kolem časopisu Host – jejich mluvčí František Götz.
5. Futurismus
Z latinského futurus = budoucnost – 1909 v Itálii – 1. manifest futurismu vydává italský básník Fillippo Tommaso Marinetti – oslava moderního života a světa, odpoutávají se od zvyklostí a tradic, oslavují nové vynálezy – auta, letadla, obdivují pohyb a rychlost, odmítají dosavadní umění, vytvářejí nové estetické zákony – neuznávají pravidla – volný verš, tzv. osvobozená slova = zbavená významových i větných vazeb, důraz na grafickou úpravu veršů, odstranění interpunkce, zvukomalba (hukot strojů).
6. Kubismus
Z latinského kubus = krychle – v malířství zakladatelem Pablo Picasso – snaha o mnohopohledovost – z více stran – rozklad skutečností na jednotlivé prvky – geometrické tvary a barvy! V literatuře prolínání dějů, chtějí překvapit, vyprostit čtenáře ze zákonů logiky.
7. Dadaismus
Dada = v dětské řeči hračka, směr vzniká za války vy Švýcarsku, zakladatelem rumunský básník žijící ve Francii – Tristan Tzara – umělecký primitivismus, náhodnost věcí a vztahů – umění zbavené logiky i sociálního obsahu – cíl šokovat, burcovat nemluvili o umělecké tvorbě, ale o výrobě, odmítají řád, požadují absolutní svobodu v tvorbě – montáže, koláže – odpor k válce, pocit nesmyslnosti života! Ve 30. letech přechod k surrealismu.
Žádné komentáře:
Okomentovat