Zadání: Praha v literatuře. Filmové adaptace literárních děl. Osudy významných autorů v Praze (Mácha, Němcová, Neruda, Světlá, Arbes, Hašek, Čapkové, Seifert, Hrabal). Filmové adaptace literárních děl v českém meziválečném filmu (Hašek – Švejk, hry Osvobozeného divadla, Vančura a film, Čapek – Bílá nemoc)
I. Osudy významných autorů v Praze
K. H. Mácha – mat. ot. č. 6
Na Karlově náměstí stál nízký domek s obchodem, kde se vařilo a prodávalo. Toto krupařství patřilo Máchovu otci. V místnosti do dvora, spíše podobné komoře vznikl Máj.
B. Němcová – mat. ot. č. 8
Žila v domě v Ječné ulici, pod naší školou. Zde umírá Němcové nejstarší syn Hynek. Němcová hledá útěchu ve vzpomínkách na své dětství a dává se do praní Obrazů z venkova – Babičky. Román však nedokončila v tomto domě, ale až v ulici Vyšehradské. V roce 1957 najdeme Němcovou v ulici Štěpánské, Vodičkově a opět ve Štěpánské.
J. Neruda – mat. ot. č. 9
Malá Strana vstoupila do literatury především díky Janu Nerudovi, který se v roce 1834 narodil
v Újezdských kasárnách a velkou část svého života prožil v Ostruhové, dnešní Nerudově ulici, v domě U dvou Sluncí.
K. Světlá – mat. ot. č. 9
Její socha spolu s E. Krásnohorskou stojí v parku na Karlově náměstí
J. Arbes – mat. ot. č. 9
Jeho život i dílo je spjato s městkou částí – Smíchov a Malá Strana
J. Hašek – mat. ot. č. 16
Narodil se v Praze ve Školské ulici. Říká se, že Hašek v Praze pobýval na 32 místech. V roce 1884, kdy byl Haškovi rok bydleli jeho rodiče také v Ječné ulici. Hašek chodil na gymnázium do Žitné ulice, kde byl jeho třídním profesorem A. Jirásek, profesor dějepisu. Středoškolské studium absolvoval na Obchodní akademii v Resslově ulici. Když bydlel Hašek se svými rodiči v ulici Na Bojišti, byl domovníkem v jeho domě jakýsi Josef Švejk, který se stal předlohou pro slavnou postavu z jeho knih.
K. Čapek – mat. ot. č. 17
V roce 1907 se do Říční ulice na Malé Straně přestěhovala rodina z Úpice rodina lékaře Antonína Čapka. Tehdy bylo Čapkovi 17 let a byl gymnazistou. Později se přestěhovali do Úzké ulice (dnešní Bří. Čapků) na Vinohradech, kde si rodina vybudovala dvojvilu. Zde se Čapek věnoval své oblíbené činnosti zahrádkaření.
J. Seifert – mat. ot. č. 20
Jeho život i dílo je spjato s městkou částí – Žižkov
II. Filmové adaptace literárních děl v českém meziválečném filmu
1) 30. léta
rež. Vladislav Vančura
Před maturitou (1932), příběh ze studentského života.
Marijka nevěrnice (1934). Zachycuje drama mezi Marijkou, jejím mužem a milencem na tehdejší Podkarpatské Rusi.
Vančura je taky autorem filmového zpracování Stroupežnického Našich furiantů.
Jan Werich a Jiří Voskovec
– S Režisérem Martinem Fričem vytvořili W+V několik filmů např. Hej Rup!.
– V režii Jindřicha Honzla natočili podle svých divadelních her filmy – Pudr a Benzín (1931) a Peníze nebo život (1932).
Od poloviny 30. let se v české kinematografii objevují znaky protifašistického cítění. Nejvýraznějším dokladem této tendence je filmová adaptace Čapkovi divadelní hry Bílá nemoc, kterou natočil přední herec naší kulturní scény Hugo Haas (1901 – 1968). Do hlavních rolí obsadil Haas přední herce tohoto období: Z. Štěpánka, F. Smolíka, V. Vydru. Ústřední postavu Dr. Galéna ztvárnil vynikajícím způsobem sám Haas.
2) Okupace
Za okupace se projevuje filmová tvorba svůj odpor k fašizmu snahou vytvářet díla, čerpající námět ze slavné historie národních dějin a české literatury – Babička, kterou do filmové podoby převedl F. Čáp, do hlavní role obsadil plzeňskou herečku Terezu Brzkovou. Významnými režiséry jsou:
rež. M. Frič
Barbora Hlavsová, kterou zfilmoval podle povídky J. Havlíčka Skleněný vrch je chápána jako příklad protestu proti nacizmu.
rež. O. Vávra
Vávra, jehož díla jsou známá už z předválečného období – Filosofská historie (1937), Cech panen Kutnohorských, natočil povídku podle Zikmunda Wintra Rózina sebranec (1945).
Ke známým režisérům patřil i V. Bínovec, který zfilmoval Drdovu prózu Městečko na dlani.
3) Osobnosti českého poválečného filmu:
rež. Karel Steklý
Po válce se objevují další adaptace románů z českých dějin, např. Temno (1950), Strakonický dudák (1955) a Dobrý voják Švejk (hl. role Rudolf Hrušínský).
V roce 1947 se uskutečnila premiéra prvního barevného českého filmu Jan Roháč z Dubé v režii V. Borského .
rež. O. Vávra
Točí trilogii Jan Hus, Jan Žižka, Proti všem. Z dalších děl to jsou Krakatit a v neposlední řadě Otčenáškův Občan Brych. K vrcholům jeho tvorby patří filmová podoba Hrubínovi Romance pro křídlovku a bezesporu také film Kladivo na čarodějnice (1969), podle románu V. Kaplického.
rež. Karla Zeman
Pro něj je charakteristická kombinace živých herců s dobovými dekoracemi. Celosvětového úspěchu dosáhl Zemanův Vynález zkázy (1958), natočený podle románu J. Verna. K dalším filmům patří Cesta do pravěku, Na kometě, Ukradená vzducholoď, Ocelové město, Baron Prášil.
4) 60. - 90. léta
rež. František Vláčil – Markéta Lazarová (1967)
rež. Karla Kachyni – filmy na motivy O. Pavla – Zlatí úhoři a Smrt krásných srnců.
– 60. léta zaznamenávají obrovský rozvoj českého filmu. Objevuje se řada nadějných jmen: V. Chytilová, J. Němec, E. Schorm, M. Forman, J. Menzel, J. Passer, J. Jakubisko, J, Herz. V této době také získáváme první dva Oskary za filmy – Obchod na korze (Kadar, Klos, 1965) a Ostře sledované vlaky (Menzel, 1967).
– Po tomto období nastává v důsledku politické situace velká stagnace filmového umění. Spočívá
především v zákazu promítání tzv. „trezorových“ filmů: Skřivánci na niti (Menzel), Panelstory
(Chytilová ).
– Jiří Menzel však nadále pokračuje v adaptacích literárních děl B. Hrabala Postřižiny, Slavnosti sněženek a V. Vančury Rozmarné léto.
Dalším významným umělcem je bezesporu Miloš Forman, který se zapsal do povědomí filmy – Konkurz, Černý Petr, Lásky jedné plavovlásky. Uplatnění nalezl, ale především v USA Přelet nad kukaččím hnízdem, Hair, Amadeus.
V 90. letech se objevují nové výrazné osobnosti českého filmu – Jan Svěrák, Vladimír Michálek, Saša Gedeon, Roman Vávra, Jan Hřebejk.
Použité zdroje:
– výklad profesorek Mgr. Stanislavové a Mgr. Kalenské na SPŠE Ječné, Praze 2
– vypracované maturitní otázky z předešlých let na SPŠE Ječné, Praze 2
– Učební skripta Vladimíra Prokopa
– http://cs.wikipedia.org/wiki
Žádné komentáře:
Okomentovat