Zadání: Vývoj českého divadla od počátku až po současnost. Stavovské divadlo, Bouda, Národní divadlo, V. Thám, Klicpera, Tyl, Stroupežnický, Jirásek, Jirásek, Preissová, bratří Mrštíkové. Meziválečná avantgarda – Osvobozené divadlo, D34. Poválečné drama, divadla malých forem – Semafor, Divadlo Járy Cimrmana.
I. Nejstarší počátky
Počátky spadají do 12. století – náboženské hry (ve vší úctě a počestnosti).
14. století: 3 Marie – církevní drama, hrálo se v kostelích (dílo se postupně zpestřovalo, zesvětšťovalo, nejvíc se líbila část „ Mastičkář“ – jak si Marie kupují vonné masti a hádají se s trhovci o jejich ceně), Mastičkář (samostatná hra).
Doba Karla IV. – oživovaly se scénky, J.A. Komenský: Schola ludus ( Škola hrou), obsahuje divadelní hry pro učitele k výuce cizích jazyků (zavádí do škol dramatickou výchovu). Lidové komedie – např. O turecký vojně, loutkáři – M. Kopecký.
Renesance (konec 15. – čtvrtina 17.st.) – soukromá divadla na zámcích (nemělo význam pro české divadlo), světské hry se i nadále hrály.
II. 18. století
a) Divadlo v kotcích (1738)
Hrálo se zde pouze Německy. 1771 česká hra Kníže Honzík (v divadle v Kotcích, hráli Němci, skončila fiaskem jelikož němečtí herci češtinu komolili).
b) Hraběcí Nosticovo divadlo (1783)
(později Stavovské, Tylovo a zase Stavovské) V tomto divadle se zpočátku hrálo pouze německy, ale již od roku 1785 se zde objevovaly česky hrané hry (nikoli české), nejprve se česky hrálo nepravidelně, ale poměrně brzy se v Nosticově divadle stala čeština pravidelnou, hry českých autorů se objevili až později (kolem roku 1795), nejprve jako odpolední představení. Ta ale byla brzy zrušena pro malou návštěvnost.
c) Divadlo Bouda (1786 – 1789)
Divadlo, kde se hrálo česky i německy, zároveň zde národní buditelé prosadili myšlenku českých her, bohužel se zde prosadila myšlenka „Co je české, to je hezké“, která vedla k prosazování českých her na úkor kvality, je zajímavé, že tato myšlenka ovlivňovala české národní obrození až do K.H.Borovského. Bouda byla dřevěná budova na Kobylím trhu, která byla pro finanční potíže (dluhy) roku 1789 stržena. Je zajímavé, že toto stržení bývá často vykládáno jako snaha potlačit češtinu, popř. jako nějaké nepřátelství německy mluvící části obyvatelstva, pravda je taková, že se toto divadlo nebylo schopné uživit kvůli své nižší kvalitě a pouze české produkci.
Václav Thám (1765 – 1816)
Hlavní osoba divadla Bouda; nadšenec pro divadlo, jeho umělecké cíle byly omezeny malou náročností publika; psal zejména vlastní hry z národních dějin (Vlasta a Šárka; Břetislav a Jitka), přeložil a upravil přes 50 her, např. Shakespeare Král Lear, Sborník (almanach) - Básně v řeči vázané - Obsahuje básně starších autorů, překlady cizí poezie. Náplní je přátelství a láska.
Žádné komentáře:
Okomentovat