III. přelom 18. a 19. století
Stavovské divadlo (1798)
V roce 1798 tehdejší Nosticovo divadlo koupili čeští stavy. Proto se divadlo přejmenovalo na Královské Stavovské divadlo. U zrodu stáli Václav Thám a Václav Kliment Klicpera.
Václav Kliment Klicpera (1792 - 1859)
Byl český spisovatel a dramatik. Od roku 1808 studoval na gymnasiu v Praze, roku 1813 začal studovat filosofii, zde se stal členem sdružení pražských vlastenců, tento spolek měl za cíl pozvednout českou literaturu a hrát české hry v Praze. Ve Stavovském divadle hráli odpolední hry.
Divotvorný klobouk (kritizuje lakomce), Každý něco pro vlast (popisuje obsazování starostova místa), Hadrián z Římsů (parodie na rytířské hry).
Josef Kajetán Tyl (1808 – 1856)
Narodil se v Kutné Hoře. Studoval na akademickém gymnáziu v Praze (učil ho Jungmann), později na gymnáziu v Hradci Králové (V. K. Klicpera). Poté Tyl začal studovat filozofii, ale tato studia nedokončil a věnoval se divadlu. Ve 30. letech režíroval ochotnické představení v Kajetánském divadle na Malé Straně, kde hráli i Mácha a Sabina. Ve 40. letech Tyl řídí česká představení na vedlejší scéně Stavovského divadla v Růžové ulici. V revolučním roce 1848 stojí na straně liberálů a jako spisovatel a novinář bojuje za svobodu a právo českého národa. Po porážce revoluce odchází z Prahy a cestuje s kočovnou hereckou společností po Čechách. Roku 1859 umírá v Plzni.
Psal dramata, prózu, poezii a byl také publicista. Byl redaktorem různých novin a časopisů. Ve své publicistické činnosti kladl důraz na společnost, společenskou výchovu, otázky školství, otázku kulturní, ale i politiku a hospodářství. Byl prvním redaktorem časopisu Květy (1834 – 1845), Vlastimil, Pražský posel, Selské noviny.
1) Tylova próza
a) Próza s historickým námětem
Jeho historická próza je ovlivněna Walterem Scottem. Jeho historické povídky mají náměty z českých dějin a v minulosti nachází Tyl poučení pro současný národní zápas.
Dekret kutnohorský – Tyl zde vylíčil události, kdy Václav IV. změnil poměr hlasů na univerzitě ve prospěch Čechů.
b) Povídky ze současnosti
Tyl se zde zabývá soudobou problematikou, otázkou vlastenectví, ale i vztahy mezi různými vrstvami společnosti. Je přesvědčen, že přesvědčování a výchovou je možno získat buržoazii pro české národní zájmy.
Pouť českých vlastenců, Vlast a matka, Rozervanec (v této povídce Tyl kritizuje K. H. Máchu a
romantismus), Poslední Čech (K. H. Borovský kritizoval tuto povídku pro její „sentimentální
vlastnectví“ (Tylova víra, že pro české národní zájmy lze získat šlechtu)
2) Dramatická tvorba
Tylova dramata mají výchovný ráz. Zabývá se aktuálními problémy své doby. Spojují se v nich prvky romantismu a realismu.
a) Hry ze současnosti
Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka
Je to fraška. Tyl ukazuje snahu uvědomělých pražských vlastenců získat ty, kteří se odrodili (Fidlovačka – slavnost pražských ševců odehrávající se v Nuselském údolí.) V této hře poprvé zazněla píseň Fr. Škroupa Kde domov můj v podání slepého houslisty Mareše. Text Tyl.
V dalších výchovných hrách ze současnosti se Tyl zabývá sociálními konflikty, které řeší smírně. V závěru většiny her se objevuje Tylův ideál převychovat kapitalisty a získat je pro národní boj.
Obrazy ze života, Paličova dcera, Bankrotář
b) Dramatické báchorky
V těchto hrách se skutečný svět prolíná se světem pohádkovým. Pohádkové bytosti vyjadřují Tylovu víru, že příroda a člověk tvoří jednotu. Pohádkové bytosti mluví ve verších, postavy skutečného světa mluví prózou.
Strakonický dudák
Hajný Trnka nechce dát Švandovi za ženu svoji dcerku Dorotku, protože je chudý. Proto Švanda zatouží po bohatství a odchází do ciziny. Jeho matka, víla Rosava, očaruje jeho dudy, které pak získají kouzelnou moc. Švanda se stane slavným a zbohatne, ale podlehne svodům světa. V daleké zemi se do něj zamiluje princezna, ale její ženich ho dá zavřít do vězení. Odtud se Švandovi podaří uniknout, ale dostává se do moci divých žen, z nichž ho vysvobodí jeho matka Dorotka. Myšlenka: Teprve v cizině Švanda poznává, že peníze a sláva nejsou nejdůležitější, ale daleko větší význam má láska a přátelství. Švanda je typický rozporuplný romantický hrdina. Necítí se dobře ve své rodné vesnici a ani ve velkém světě, kam se posléze vypravil. Je to člověk zbavený životních jistot, a proto i nezakotvený. Dorotka je dcera hajného Trnky. Je zamilována do Švandy a ráda by se za něj vdala, i když Švanda je chudý. Nemůže přenést přes srdce, že Švanda odejde do světa, aby dostal peníze za svou hudbu na dudy, a ji nechá osamocenou. Miluje Švandu tak, že se za ním vypraví s hudebníkem Kalafunou.
c) Historická dramata
Kutnohorští havíři
První sociální drama v české literatuře. Hra vznikla jako ohlas na události let 1844 - 48. Děj se odehrává v 15. století za vlády Vladislava Jagelonského. Havíři se vzbouřili proti neustálému snižování mezd, vzpoura je krvavě potlačena a vůdcové potrestáni. opat, který usiloval o dohodu s pány, umírá na popravišti. Druhému vůdci, Vítovi, se podařilo uprchnout a stává se důsledným a nesmiřitelným bojovníkem za práva horníků.
Jan Hus
Tyl ukázal Husa jako bojovníka za pravdu, svobodu, spravedlnost a humanitu. Historické téma
aktualizoval, a to v tom smyslu, že Hus se stává mluvčím revolučního programu.
Drahomíra a její synové aneb krvavé křtiny, Žižka z Trocnova
IV. 2. polovina 19. století
Národní divadlo (1883)
Vývoj českého divadla je spojen s otevřením Národního divadla r. 1883. To má i význam politický ukazuje svébytnost českého národa. Otevření divadla bylo spjato s představou, že tam budou uváděny ryze české hry. Už v první sezóně se zjistilo, že divadlo nemá co hrát málo českých her > musí se využívat cizího repertoáru (západních dramatiků). Velmi často se sahá k hrám nižšího uměleckého významu. Divadlo plní spíše zábavnou funkci.
Realismus
Přináší změnu v repertoáru divadla. Je představován Ladislavem Stroupežnickým, Gabrielou Preissovou a Aloisem a Vilémem Mrštíkovými.
Ladislav Stroupežnický (1850 – 1892)
Byl to český dramatik a dramaturg Národního divadla. Stroupežnický neměl žádné literární vzdělání. Absolvoval pouze dvě třídy reálky v Písku a poté musel pomáhat na rodinném statku. Tam se zakrátko při práci postřelil a následkem toho měl natrvalo zohavený obličej. Brzy po nehodě se přestěhoval do Prahy, kde přispíval do několika časopisů. Nejprve se snažil prosadit jako humorista. V tomto období pracoval v pojišťovně. Od roku 1882 do své smrti působil jako dramaturg Národního divadla.
Naši furianti
Odehrává se ve vesnici Honice (inspirováno autorovým rodištěm), kde se o funkci ponocného ucházejí dva kandidáti: Fiala a Bláha. Hra se zabývá sociálními problémy české vesnice – tj. hloupý sedlák a chytří chudí.
Paní mincmistrová
Paní mincmistrová pojednává o událostech na začátku sedmnáctého století v Kutné hoře, mezi hlavní postavy patří David Wolfram – podvodný alchymista, Mikuláš Dačický, který se objevil už ve hře Zvíkovský rarášek a samozřejmě paní Žofka – paní mincmistrová. Hra je sepsána podle vybraných událostí z Pamětí Mikuláše Dačického. (ta se později stala předlohou k filmu Cech panen kutnohorských).
Jaroslav Vrchlický (1853 – 1912)
– viz maturitní otázka č. 9.
Noc na Karlštejně
Veselohra, byla převedena i do roviny opery. Děj se odehrává ve 14. stol (červen 1363) za doby vlády Karla IV. Ten rozhodne, že Karlštejn bude sloužit k rozjímání a že tam nesmí přenocovat žádná žena. Ale Alžběta, jeho žena, pojme podezření, že si Karel chce užívat a ne rozjímat. Aby se přesvědčila o skutečném stavu věcí, přestrojí se za páže a vykonává službu před královou ložnicí. V té době přijedou na hrad hosté, mezi nimi i záletník král Petr. Pozná páže, a když páže opět slouží před královou ložnicí, za ní přijde a obtěžuje ji. Královna mu v sebeobraně zlomí meč a tím je poznána. Na Karlštejn se ale dostane ještě jedna žena Alena. Miluje Peška a aby si ho mohla vzít, uzavře sázku, že přečká na hradě noc. Král ji ale odhalí. Odpustí oběma ženám. Aby si zachoval tvář, zařídí, aby ženy odešly. Ráno královna na hrad přijede v kočáře a král zruší svůj
příkaz. Hra byla uvedena rok po otevření Národního divadla.
Alois Jirásek (1851 – 1930)
Byl český prozaik a dramatik, autor řady historických románů a představitel realismu. Byl několikrát navržen na Nobelovu cenu za literaturu.
Lucerna
Divadelní hra z r. 1905. Pohádková hra ovlivněná vlastenectvím. Symbol lípy představuje českou kulturu a ta má být chráněna před cizími vlivy. Na panství přijela mladá kněžna a panský úředník se až moc snaží uvést vše do pořádku velmi tvrdě a despoticky se prosazuje. Snaží se donutit mlynáře, aby se zúčastnil přivítání kněžny. Mlynáře ale vyvázán ze služby a proto odmítne. Správce chce mlynáře potrestat, rozhodne se, že mu odvede krásnou schovanku Haničku, budoucí manželku. Paní kněžna přijede, správce si na mlynáře stěžuje. Lže, aby v kněžně vzbudil zlost. Kněžna se o mlynáře začne zajímat a zjistí, že mu zbyla jedna povinnost
musí svítit cestou k loveckému zámečku vládci panství. Tím pádem musí svítit i kněžně a správci se tak otvírá cesta k Haničce (zajímá se o ni i vodník). Když pro ni přijde dráb, vyskočí oknem a uteče do lesa, kde ji schová lípa, kterou chce správce porazit. Posléze se ukáže, že vše se dělo bez vědomí kněžny ta nakonec zakáže porazit lípu, zastaví pronásledování Haničky a vyváže mlynáře i z poslední povinnosti. Mlynář si vezme Haničku za ženu. Dobro vítězí a zlo je potrestáno.
Vojnarka
Vesnické drama ze současnosti; konflikt mezi láskou a vztahem ke svému dítěti. Vojnarová se rozhoduje, zdali se má provdat nebo ne obavy z chování k dítěti; neprovdá se kvůli špatnému chování možného muže k dítěti
Gabriela Preissová (1862 - 1946)
Byla česká spisovatelka, představitelka realismu a dramaturgyně Národního divadla. Náměty z moravského Slovácka z venkova.
Gazdina roba
Zhudebněna J. B. Foersterem, hrdinka je venkovská švadlenka Eva. Odchází se svým milencem do Rakouska od svého manžela. Potom se utopí.
Její pastorkyňa
Zhudebněna Leošem Janáčkem, tragedie ze Slovácka. Mladá žena čeká nemanželské dítě a její matka toto dítě zabije, aby se mohla nevlastní dcera výhodně vdát. Vše je ale prozrazeno.
Alois a Vilém Mrštíkovi (1861 - 1925 a 1863 - 1912)
Maryša
Děj se odehrává ve venkovském prostředí (Morava). Hra kritizuje praktiky na venkově
rodiče rozhodují o sňatcích svých dětí. Z důvodu, aby se měly lépe. Donutí Maryšu, aby si vzala zámožného, ale staršího muže. Manželství je od počátku nešťastné, hádky apod. Nakonec Maryša svého manžela otráví. Hra končí zatčením Maryši. Příběh má reálný základ.
Žádné komentáře:
Okomentovat