Zadání: Téma 1. a 2. světové války ve světové literatuře; Barbusse, Rolland, Remarque, Hemingway. Mailer, Myrer, Heller, Styron – viz otázka č. 14, aj.
I. Starší generace
Henri Barbusse (1873 – 1935)
Byl francouzský prozaik, levicově orientovaný novinář a politik. Vystudoval literaturu a filosofii v Paříži. Narukoval do 1. sv. války, kde začal psát svůj protiválečný román Oheň, který mu zakrátko zajistil světový ohlas.
Oheň
Román, který líčí život vojáků na frontě. Podtitul: Deník bojového družstva. Kniha se skládá z 24 kapitol, každá tvoří jednu epizodu. Vyjadřuje odpor proletářů k válce ten samozřejmě nebyl větší než u jiných skupin, ale po BrestLitevském míru (1917), komunisté tvrdili, že nechtěli bojovat. Kniha je pojata jako památka na padlé kamarády (je jim i věnována), vycházela na pokračování v deníku L´Oeuvre. Nejsou zde hlavní postavy, není zde plynulý děj.
Romain Rolland (1866 – 1944)
Byl to francouzský prozaik, dramatik, esejista, hudební historik a literární kritik, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1915. Narozen v Burgundsku. Na univerzitě vystudoval historii, dějiny výtvarných umění a dějiny hudby, které později i sám přednášel. Angažoval se v boji proti válkám, v boji za ideály demokracie a humanity – společně s Barbussem založil hnutí a časopis Clarté. Za svoji tvorbu dostal Nobelovu cenu.
Petr a Lucie
Lyrická novela. „Děj trvá od středy večer 30. ledna do Velkého pátku 29. března 1918.“ (Velký pátek křesťanský symbol utrpení). Osmnáctiletý student Petr Aubice se v pařížském metru v době, kdy je bombardována Paříž, poprvé setká s Lucií, která ho velmi zaujme. Poté chodí po Paříži jako ve snách a všude ji hledá, až se konečně znovu potkají v Lucemburské zahradě, seznámí se, a tím začíná jejich láska. Pro oba z nich je to první láska. Svou povahou a společenským původem jsou značně odlišní. Petr pochází z bohaté rodiny, jeho otec je soudcem, který byl vždy loajální k režimu i k vládě a své dva syny nikdy nevedl k samostatnosti a svobodnému myšlení. Petr je snílek, je vážný a zodpovědný, obává se chvíle, kdy bude muset narukovat do armády. Lucie pochází z chudé rodiny, žije jen s matkou, která pracuje v továrně
vyrábějící munici. Lucie je samostatná, je zvyklá spoléhat pouze na sebe, živí se zhotovováním
nepovedených kopií známých obrazů. Je realistka, život bere takový, jaký je. Oba dva pak spojuje odpor vůči válce a vzpoura proti devastaci mezilidských vztahů za války, kdy místo lásky, přátelství a solidarity nastoupila lhostejnost, nepřátelství a nejistota. Mluví o své budoucnosti, ale příliš v ní nevěří. Myslí si však, že válka by mohla přinést konec starého a začátek nového světa, umírají ale při náletu v troskách chrámu.
Antoine de SaintExupéry (1900 – 1944)
Pocházel ze šlechtické rodiny, studia absolvoval v Paříži a v roce 1921 nastoupil na vojenskou službu ve francouzském letectvu. Později ve 20. a 30. letech pracoval jako pilot v různých civilních leteckých společnostech (např. Air France) Za druhé světové války se přihlásil jako dobrovolník na frontu. Působil jako vojenský pilot na vojenské základně na Korsice. Umírá za tragických okolností, když se nevrátil z průzkumného letu nad Jižní Francií, která byla obsazena Němci. Svým založením je idealista, který sice vidí narušené společenské vztahy, degradaci člověka, ale neztrácí v něj víru, v jeho schopnosti, morálku, humanistické poslání. Život nechápe jako dobrodružství, ale zdůrazňuje především povinnost,odpovědnost, obětavost a čin. Člověk má překonávat své slabosti a sobectví, má žít pro druhé. Je přesvědčen, že ve válce jde o svobodu.
Válečný pilot
Dílo se odehrává za 2.světové války a autor v něm vypráví o činnosti letky 2/33. jejímž byl příslušníkem. Zachycuje různé děje, ale především oceňuje vlastnosti piloti (odvaha, statečnost, rozhodnost, obětavost).
Malý princ
"Správně vidíme jen srdcem, co je důležité je očím neviditelné. Stáváš se navždy odpovědným za to co k sobě připoutáš. Je třeba zachovávat řád. řeč je pramenem nedorozumění." Je to moderní pohádka, určená spíše dospělým. Obsahuje úvahy o základních lidských otázkách o životě a smrti,o lásce a nenávisti, přátelství, svobodě, spravedlnosti, zodpovědnosti a obětavosti… Autor, který měl poruchu letadla a musel nuceně přistát na Sahaře se zde setkává s Malým princem, chlapečkem z jiné planety, ten mu vypráví o svém životě, o setkání s různými lidmi , v jejichž počínání se mu leckdy zdá absurdní, nechápe jej. opilec mu vykládá, že pije proto, aby zapomněl že se stydí, že pije; o „biznismenovi“, co už neví co by si koupil, a tak si chce koupit hvězdy.
II. Ztracená generace
1. Německo
Erich Maria Remarque (1898 – 1970)
Vlastním jménem Erich Paul Remark. Narodil se v Osmbrücku. V době války studoval na střední škole a v 18ti letech se jako dobrovolník přihlásil do armády a absolvoval boje na západní frontě. Po skončení války se vrací do Německa s pocitem nenávisti vůči válce, která ho připravila o mládí i o iluze. Později pracuje v různých profesích (např.: učitel, žurnalista apod.). Když ve 30. letech roste v Německu roste vliv fašismu, emigruje do Švýcarska. Poté je zbaven německého občanství a v Německu jsou páleny jeho knihy. Několik let strávil i v USA, odkud se po válce vrací a v roce 1970 umírá ve Švýcarsku.
Na západní frontě klid
Motto: „Tato kniha není ani obžalobou, ani vyznáním. Chci se pokusit podat svědectví o generaci, která byla válkou rozbita, i když unikla jejím granátům.“ Kniha je stylizována jako osobní výpověď hlavního hrdiny Paula Baünera, který se pod vlivem válečné propagandy (Kantorek, veřejná propaganda) dobrovolně přihlásí do armády a po výcviku plném šikanování bojuje na západní frontě. On i jeho spolužáci odcházejí do války s nadšením, přesvědčeni, že jdou bojovat za svobodu a demokracii, čest a slávu Německa. Ale brzy poznávají absurditu války i to, že je jen bojem o moc a bohatství. Cítí se podvedeni a zmanipulovaní. Jediné, co jim pomáhá přežít válečné útrapy, je kamarádství.
Cesta zpátky
„Nejhorší není cesta na frontu, ale cesta zpátky do světa, který už není“ Hlavním hrdinou je A. Birkholz. Kniha vypráví o návratu příslušníka ztracené generace do poválečného Německa. Vracejí se zpátky ke svým rodinám a známým, ale nerozumějí si, válka je rozdělila. Nemohou najít uplatnění a ve společnosti nacházejí válečné zbohatlíky. Někteří z příslušníků válečné generace jsou neustále pronásledováni válečnými hrůzami, a tak skončí v blázinci nebo spáchají sebevraždu. Jiní hledají útěchu ve vzpomínkách na minulost, ale brzy pochopí, že není návratu, že se čas zastavil. Jen málokteří dokončí školu a najdou uplatnění v poválečném Německu.
Čas žít, čas umírat
Stejná dějová linie jako v románu Na západní frontě klid: Odchod německého vojáka na frontu – boje na frontě – dovolená v zázemí – návrat na frontu – smrt. Ernst Groeber je povolán do armády a jako německý voják nejprve bojuje ve Francii, poté v Africe a nakonec na východní frontě v Rusku, kde Němci začínají po počátečních úspěších ustupovat. Umírá ve chvíli, kdy chce dezertovat a začít žít nový život.
2. USA
Ernest Hemingway (1899 - 1961)
Narodil se ve státě Illinois ve městě Oak Park v rodině lékaře. V osmnácti letech vstoupil jako dobrovolník do armády a s americkou vojenskou jednotkou působil nejdříve ve Francii a poté i v Itálii. Po skončení I. Světové války zůstal v Evropě a působil zde jako publicista a dokumentarista, natočil dva dokumentární filmy o španělské občanské válce. Mezi jeho největší záliby patřil rybolov, lovy na divokou zvěř v Africe (Zelené pahorky africké), španělská korida, sport a příroda. Obdivuje statečnost, odvahu, rozhodnost a schopnost riskovat, které pokládá za nejdůležitější vlastnosti člověka. Za nejvýznamnější mezilidský vztah považuje přátelství. Ke stáru stále více trpí depresemi i neurovnanými rodinnými poměry a tak v roce 1961 ukončí svůj
život sebevraždou. Nositel Nobelovy ceny za novelu Stařec a moře.
Stařec a moře
Lyrická novela (děj, přírodní popisy, reflexe aj.) Starý kubánský rybář Santiago vyjíždí každý den sám na moře. Už 48 dní nic nechytil, ale stále věří, že bude mít štěstí. Na příkaz rodičů od něj odešel chlapec Manolin, kterého Santiago naučil rybařit, a který je mu za to vděčný. Následujícího dne Santiagovi zabere ryba, ale neustále jej táhne dál od pobřeží na širé moře. Když se vynoří, stařec si uvědomí, že je to největší ryba jakou kdy viděl a nejsilnější, s jakou se kdy utkal. Umiňuje si, že ji dostane za každou cenu. Je sice starý a slabý, ale bojuje ze všech sil. Chvílemi pociťuje slabost, ale silná vůle a vytrvalost mu ji pomáhají překonat. Nakonec rybu přemůže, ale na zpáteční cestě mu ji napadnou žraloci. Odráží jejich útoky a je odhodlán s nimi bojovat tak dlouho, dokud nepadne. Když se ale vrátí zpátky na pobřeží, z ryby mu zůstane jen kostra. Cítí se unavený a přemožený, ale ostatní rybáři oceňují jeho úlovek a Manolin mu říká, že ho neporazila ryba, ale žraloci, a že s ním bude zase jezdit na moře. Myšlenky: autor oslavil sílu lidské vůle, která překonává různé překážky – moře, rybu, vlastní slabost i samotu, ale zároveň se zamýšlí nad marným životním úsilím člověka. Vztah člověka k přírodě je složitý – člověk je součástí přírody a obdivuje ji, ale zároveň s ní bojuje o život a snaží se podmanit si ji. Smysl života je v práci.
Komu zvoní hrana
Děj se odehrává v průběhu tří dnů. Americký učitel španělštiny Robert Jordan přichází v době občanské války do Španělska. Bojuje na straně republikánů a dostane za úkol vyhodit do povětří most na druhé straně fronty. Ví, že nemá šanci přežít, ale přesto úkol splní. Současně autor vylíčil jeho lásku ke Španělce Marii.
Sbohem, armádo
Americký student architektury Frederic Henry je v době vyhlášení I. světové války v Římě. Jako dobrovolník narukuje do italské armády a absolvuje boje na frontě. Zde pochopí, že válka není bojem za svobodu a demokracii, že v ní jde o moc a bohatství. Když mu hrozí smrt za dezerci podřízeného, rozhodne se sám dezertovat a společně s americkou ošetřovatelkou Catherine utíká do Švýcarska.
Norman Mailer (1923 – 2007)
Byl to americký spisovatel, svými reportážemi a reportážními romány se zařadil k tzv. novému žurnalismu. Studoval na Harvardově univerzitě. Roku 1942 musel narukovat do americké armády, v letech 1944–1946 se účastnil bojů v Tichomoří. Získal dvě Pulitzerovy ceny.
Nazí a mrtví
Protiválečný román, kde použil některé své vlastní zážitky z války v Pacifiku. Tato kniha byla jeho prvotinou a zároveň jeho nejlepší a nejúspěšnější knihou. Osud vojáků na tichomořském ostrově se zde stal podobenstvím společenských vztahů.
Joseph Heller (1923 – 1999)
Psal satirická díla, zejména novely a dramata. J. Heller pocházel z Brooklynu v New Yorku, jeho rodiče byli židovští přistěhovalci z Ruska. Ve druhé světové válce sloužil u amerického bombardovacího letectva na Korsice. V letech 1948–1949 studoval Columbijskou universitu v New Yorku, poté studoval v Anglii v Oxfordu. Po ukončení studií pracoval v několika reklamních agenturách a věnoval se psaní. Roku 1975 se stal mimořádným profesorem literatury City College v New Yorku.
Hlava XXII
Autorův nejznámější a nejlepší román, autor vychází z vlastních zkušeností román je svým způsobem absurdní, ale realistický. Hlavní postavou je poručík letectva Yossarian, který je trochu klaun a trochu blázen (svým způsobem obdoba Haškova Švejka). Dílo nemá jednotnou koncepci, jedná se prostě o vylíčení mnoha absurdních situací. Název díla je odvozen podle vojenského paragrafu XXII, který říká, že voják může požádat o propuštění z armády jeli blázen, ale zároveň říká, že uvědomujeli si, že je blázen, nemůže být bláznem. J. Heller se na tento román pokusil navázat, ale další díl zdaleka nedosahuje kvalit prvního. Zfilmoval Mike Nichols (1970).
Anton Myrer (1922 – 1996)
Vystudoval Boston Latin School, poté sloužil tři roky u námořnictva v Pacifiku. Po druhé světové válce vystudoval Harvardskou universitu. Konec života strávil v New Yorku, kde zemřel na leukémii.
Poslední kabriolet
Děj tohoto románu začíná ve Spojených státech na Harvardské univerzitě ve 40. letech 20. století, pokračuje ve válce i po ní. Dílo je jakousi kronikou tehdejší mládeže. Kniha popisuje životy spolužáků a přátel z Harvardovy university, pohledem jedoho z nich. Nejprve je líčen bezstarostný studentský život, poté válka a nakonec i poválečné nadšení mírem a následné vystřízlivění studenou válkou. Jednotícím prvkem knihy je kabriolet přezdívaný Císařovna, původně patřící jednomu ze studentů. Tento kabriolet pak spojuje osudy jednotlivých hrdinů.
3. Anglie
Jasem Clavel (1924 1994)
Byl to anglický a australský spisovatel, scénárista, filmový producent a režisér. Jeho otec byl důstojník Královského námořnictva. Po vypuknutí druhé světové války se Clavell v 16 letech (1940) přihlásil do britské armády a v řadách Královského dělostřelectva byl poslán do Malajsie bojovat proti Japoncům. Tam byl zraněn kulometnou palbou, zajat a poslán do japonského zajateckého tábora na ostrově Jáva. Později byl přemístěn do nechvalně proslulého vězení Changi poblíž Singapuru.
Král krysa
Jeho nejlepší a nejvýznamnější dílo. Pojednává o zajatcích tábora Čangi, kde je velká většina
britských a australských zajatců. Králem tábora se, ale stává americký desátník King, který začne prodávat krysí stehýnka. Kniha je fikce s reálnými skutečnostmi a stojí na konfrontaci amerického a britského stylu života, jejich morálních hodnot.
Žádné komentáře:
Okomentovat