Loading

19. ČESKÉ LITERATURA INSPIROVANÁ OKUPACÍ A 2. SV. VÁLKOU

Zadání: Česká literatura inspirovaná okupací a 2. sv. válkou. Drda, Weil, Lustig, Fuks, Škvorecký, Hrabal aj.

Historický vývoj:
– do roku 1948 – radost z konce války, osvobození, ze začátku reakce hlavně prostřednictvím povídek
– v roce 1948 – 25.2. ­ komunistický převrat – první vlna emigrace (Voskovec, Tigrid)
– 50. léta – komunistický útlak, vliv sovětského svazu – Stalin – Kult Stalinovy osobnosti – tendenční tvorba, schematismus ­> zjednodušené černobílé vidění světa, budovatelská tématika, těžké období, jelikož probíhají politické procesy.
– 60. léta – politické a kulturní uvolnění, které vrcholí událostmi roku 1968 ­„Pražské jaro“ (v čele nevzdorného obrodu Alexandr Dubček)
– 21.8.1968 – invaze vojsk Varšavské smlouvy
– 70. léta – utužení režimu – normalizace, politické prověrky, kádrové výměny, 2. vlna emigrace, literatura se rozděluje na tři proudy: 1) oficiální, 2) exilová literatura a nakladatelství, 3) samizdat.
– 17.11.1989 – Sametová revoluce


Jan Drda (1915 ­ 1970)
Prozaik, dramatik a novinář, působí v nadaci Lidových novin, po válce působí jako předseda svazu spisovatelů (známá dramata s čertovskou tématikou: Hrátky s čertem, Dalskabáty hříšná ves aneb zapomenutý čert).

Němá barikáda (1946)
Soubor povídek časově chronologicky uspořádaných, končí událostí květnového povstání. Hlavními hrdiny jsou obyčejní lidé, kteří se v pravou chvíli vzchopili k činům, nebáli se smrti a řídili se intuicí a svědomím.
Povídka Vyšší princip ­> děj se odehrává v době německé okupace. Ve třídě Němci popraví 3 žáky za schvalování atentátu. Profesor „Vyšší princip“ nemůže žákům lhát, a tak před nimi veřejně schválí atentát.
Povídka Zákeřník ­> německý voják zabije dítě, schovává se u své matky, čeští lidé ho však dopadnou.
Povídka Hlídač dynamitu ­> František Mílec jako odbojář kradl a skladoval německý dynamit, když na něj přišli, tak s jeho ženou, která se v hrnci marně snažila dynamit ukrýt, zabili sebevražedným útokem německé komando tím, že žena položila hrnec s dynamitem na rozpálenou plotnu a celá světnice vybuchla. „To nám Pánbůh nemůže mít za zlé, když takové bestie pobijeme..“


Julius Fučík (1903 – 1943)
Komunistický novinář, divadelní kritik. Narodil se v Praze. Tatínek divadelním zpěvákem, vystudoval literární vědu na filozofické fakultě (u F. L. Šaldy a Z. Nejedlého). Byl spjat s levicí a komunistickým tiskem, za války bojoval v odboji. 1942 zatčen a držen na Pankráci, 1943 popraven v Berlíně.

Reportáž psaná na oprátce
Vzniká v době jeho věznění na Pankráci, vyšla v roce 1945 za pomoci ženy Gusty Fučíkové a Vladislava Štolla. Ve vězení psal na motáky, které vynášel dozorčí A. Kolínský (160 motáků). Dílo napsáno na 70 motáků. V roce 1950 získalo toto dílo světovou cenu míru. Kniha popisuje praktiky ve vězení, výslechy, charakterizuje spoluvězně, dozorce i vyšetřovatele + úvahy o statečnosti, přátelství, zbabělosti i smrti. Dnes zpochybněna věrohodnost!


Norbert Frýd (1913 – 1976)
Pocházel z rodiny židovského obchodníka, z Českých Budějovic. Po gymnáziu vystudoval práva a moderní literaturu. Za války prošel několika koncentračními tábory. Účastnil se mírové konference v Paříži, vystupoval jako svědek proti příslušníkům SS. Hodně cestoval, psal reportáže a cestopisy.

Krabice živých (1956)
Román o „životě“ v Německém koncentračním táboře na sklonku 2. sv. války, v jehož centru je příběh pražského intelektuála Zdeňka Roubíka, který v táboře zastává funkci pomocného vězeňského písaře. Mimo jiné má na starosti kartotéku vězňů (to je ona krabice živých). Zdeňkova touha přežít se pomalu metamorfuje v uvědomělou pomoc jiným i za cenu vlastního ohrožení.


Karel Ptáčník (1921 ­ 2002)
Pocházel z Břeclavi a, byl nasazen na válečnou práci ­> Brno, Adamov – strojírny, 1942 nasazen do Německa (1921 = Totální nasazení) kde odklízel trosky po náletech.

Ročník jednadvacet (1954)
Román, jehož osou je příběh lásky mezi Čechem Honzíkem a německou dívkou Käthe. Tématicky román čerpá z prostředí mladých Čechů, kteří se narodili roku 1921 a kteří museli během okupace odejít do Německa na nucené práce. Hlavní postavy jsou pozorovány až do 50. let (román sehrál v literární historii kladnou roli a ani politické proměny by na tomto neměli nic změnit).


Jiří Weil (1900 – 1959)
Byl to český spisovatel, literární kritik, novinář a překladatel. Po maturitě vystudoval Filosofickou fakultu na UK. Již při studiu pracoval jako překladatel. Jiří Weil byl přesvědčeným komunistou, několikrát navštívil SSSR. V roce 1937 byl ze strany vyloučen za jeho dílo Moskva – hranice. Ve 2. sv. válce odmítl nastoupit do transportu židů ­ skrýval se ­ do konce války žil v ilegalitě.

Moskva-hranice (1937)
Druhé vydání bylo roku 1969 zakázáno ­Dokumentární román jehož hlavním hrdinou je neprávem obviněný komunista, který nevyužije možnost k útěku a přizná se „v zájmu strany“ k činům, které nespáchal a přijímá za ně i trest. Toto dílo bylo ve své době jednou z nejtvrdších kritik stalinismu. Zajímavé na tom je, že nekomunistům na této kritice vadilo dřívější Weilovo členství v KSČ. Proti tomuto románu vystoupili téměř všichni tehdejší čeští stalinisté, prakticky nejtvrdší kritiku provedl Weilův přítel Julius Fučík.

Život s hvězdou (1949)
Román s autobiografickými rysy. Hlavní hrdina (žid Josef Roubíček), který čeká na transport, je postupně zbavován veškerého majetku a zůstávají mu pouze matrace a kamna. Čeká, až ho zavolají do transportu, ale nějakou náhodou je vyřazen z evidence, nakonec se vzepře a schová se u Martena = vzdor.


Ladislav Fuks (1923 – 1994)
Píše židovskou tématiku, tvůrce psychologicky zaměřené prózy. Pocházel z Prahy, sám není židovského původu. Jeho tatínek byl policejní komisař. Za války byl šokován perzekucí židovských spolužáků. Vysokou školu vystudoval až po válce, vystudoval filosofii, psychologii a dějiny umění. Nejlepší díla napsal v 60. letech. „Po pekle, kterým jsme prošli, nikdy nebude dost knih, které by před tím varovaly.“

Pan Theodor Mundstock (1963)
Židovský úředník, který si žije svůj obyčejný život, který je narušen okupací a protižidovskými zákony. Očekává obsílku k transportu a rozhodl se na útrapy koncentračního tábora předem připravit, trénuje i smrt. Svou připravenost si nemůže ověřit, protože na seřadišti je přejet vojenským autem. Ve své samotě promlouvá se svým stínem Monem . Mundstockovo druhé já.

Mí černovlasí bratři (1964) – soubor povídek s židovskou tématikou. Příběhy židovských spolužáků.

Spalovač mrtvol (1967)
Kopfrfingl – obyčejný člověk, otec rodiny, zaměstnanec krematoria pod vlivem nacistické demagogie se mění v psychopata. Stává se přisluhovačem režimu, udavačem a vrahem. Neušetří ani vlastní rodinu – detektivní prvky a prvky hororu. Zfilmováno. Myšlenka: zlo fašismu ničí člověka!

Smrt morčete (1969) – soubor povídek se židovskou tématikou.

Příběh kriminálního rady (1971)
Detektivní román, konfliktní vztah mezi otcem a synem Vikim – varování před degradací lidských vztahů, důležité je komunikace mezi lidmi. Viki se dopustí zločinu a otec zabije vlastního syna, aby se nemusel dívat na to, jak je souzen a trestán jeho vlastní syn a aby nebylo pošpiněno jméno kriminálního rady.


Arnošt Lustig (1926)
Narodil se v Praze, autor židovského původu, původně se učil krejčím, 1942 poslán do Terezína ­
Buchenwald, Osvětim ­podařilo se mu utéct z „Pochodu smrti“. Po válce studoval VŠ politických a sociálních věcí, vyslán jako zpravodaj do Izraele, později pracuje jako novinář, spolupracuje jako filmový scénárista s Barandovem, působí i v rozhlase, v roce 1968 odchází do exilu (Izrael, později USA).

a) Povídky a drobné prózy

Noc a naděje – soubor povídek, 7 povídek inspirovaných vlastními zážitky autora v terezínském ghettu.
Povídka Štěpán a Anna – na přijmu v ghettu se seznámí dva mladí lidé, Štěpán je čten (denně se vyhlašovali jména těch, kteří v zařízení dále zůstávali ­naděje) a tak se dostává z přijmu na ubikace, avšak Anna stále čtena není a zůstává na příjmu. Když Štěpán jednoho dne slíbí, že se v noci tajně za ní podívat půjde, již ji nestihne a Anna je přemístěna transportem na východ ­ nesetkali se a ani nerozloučili.

Démanty noci – soubor povídek, obsahuje povídku Tma nemá stín, která byla podle scénáře, na kterém se A. L. rovněž podílel, v režii Jana Němce roku 1964 zfilmována a patří ke klenotům české kinematografie, Kniha povídek a novel Démanty noci byla vydána poprvé v nakladatelství Mladá fronta v roce 1958. V češtině a četných překladech pak vyšla ve světě ještě několikrát. Spolu s románem Dita Saxová patří nejen k vrcholům Lustigovy tvorby, ale také do zlatého fondu poválečné literatury.

b) Romány

Dita Saxová (1962)
Novela – o dívce, která se vrací z koncentráku a není kvůli svým otřesným zážitkům schopná navázat normální život (je jediná z rodiny, která přežila); díky nejistotě v poválečném světě nakonec odjíždí do Švýcarska a páchá sebevraždu skokem z ledovce.

Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou (1964)
Novela podle skutečné události z roku 1943 v Itálii (Tehdy Němci na Sicílii zajali bohaté židovské podnikatele s americkými pasy, pod záminkami z nich vymámí jejich peníze a ožebračí je, pak je pošlou s mladou tanečnicí Kateřinou do plynu. Ta si to jako jediná uvědomí, vytrhne dozorci pistoli a zastřelí ho, i když ví, že vzpoura je marná.)


Jan Otčenášek (1924 – 1979)
Studoval obchodní akademii. Za války byl „totálně nasazen“ v Německu a v Čakovicích (Avia). Od r. 1973 je spisovatelem z povolání.

Romeo, Julie a tma (1958)
V novele je zachycena okupace, válka, heydrichiáda a Shakespearovský motiv lásky. Ester (židovka) se nedostaví k transportu, s Pavlem se seznámí na lavičce v parku (na Karlově náměstí) a on ji schová v kumbále za otcovou krejčovskou dílnou. Zamilují se do sebe – obžaloba fašismu a rasismu ­> tragický závěr: Ester vyběhne ze svého úkrytu – bojí se, že bude objevena a nechce vystavit Pavla a jeho rodinu nebezpečí ­> na útěku je zastřelena – zfilmováno Jiřím Weissem.

Kulhavý Orfeus (1964)
Volné pokračování Pavlova příběhu. Kulhavý Orfeus je název ilegální organizace, se kterou Pavel spolupracuje a je to pro něj možnost zúčtovat s Němci – pomstít se! Ilegální činnost mu přinese smrt – umírá při akci.


Josef Škvorecký (1924)
– více o něm v mat. otázce č. 22!

Zbabělci (1948 – 1949)
Román, ve kterém vystupuje hlavní hrdina Danny Smiřický, sám autor. Děj se odehrává v Kostelci (tak nazýval autor město Náchod) a pojednává o posledních dnech války, o konfrontaci staré a mladé generace. Mladí protestují proti pokrytectví a zbabělosti svých rodičů hrajících si na revolucionáře. Kniha zachycuje ústup fašistů a příchod Rudé armády. V díle je zachycen ironický nadhled Dannyho a kamarádů z kapely.

Prima sezóna
Soubor šesti povídek. Válka je zachycena v pozadí, dějištěm je Kostelec (Náchod), v popředí jsou milostné pokusy Dannyho.

Povídky s židovskou tématikou: Sedmiramenný svícen, Hořký svět
Hořký svět
– povídka Pan doktor Strass: autor vzpomíná na dětství a na svého osobního doktora Strasse, který byl žid a kterého musel při okupaci opustit. Nakonec pana doktora oběsili v Terezíně.


Bohumil Hrabal (1914 ­ 1997)
– více o něm v mat. otázce č. 21!

Ostře sledované vlaky (1965)
Děj se odehrává na nádraží v Kostomlatech. Hlavní postavy: Miloš Hrma, mladý kluk, který na nádraží začíná, výpravčí Hubička, který mladého zaučuje a mladá výpravčí Máša (více o díle v mat. o. č. 21)

Žádné komentáře:

Okomentovat