Zadání: Významné osobnosti české poválečné prózy. Škvorecký, Kundera, Vaculík, Páral, John, Viewegh aj.
Josef Škvorecký (1924)
Narodil se v Náchodě. Tam absolvoval studia na gymnáziu a maturoval v roce 1943. Už v době studií psal básně a povídky a věnoval se své celoživotní zálibě – jazzu. Hrál na saxofon. Po maturitě byl nasazený do Náchodské továrny. V roce 1945 odchází do Prahy, nejprve studuje na lékařské fakultě, ale po roce přestoupil na Filosofickou fakultu UK, kde vystudoval obor angličtina, filosofie (má titul PhDr.) Po absolvování fakulty odchází do pohraničí, kde pracuje jako učitel. Poté absolvoval vojenskou školu u tankové jednotky. Po návratu pracuje jako redaktor v časopis Světová literatura a překládá díla anglických a amerických autorů. Po roce 1968 emigroval společně se svou ženou spisovatelkou Zdenou Salivarovou do Kanady do Toronta.
Tam založil vydavatelství exilové literatury SixtyEight Publishing (68), které bylo zrušeno v polovině 90. let. Zároveň přednáší na Torontské univerzitě dějiny světové literatury. Vytvořil autobiografickou postavu Dannyho Smiřického!
1) 50. a 60. léta
Díla převážně inspirována okupací a 2. sv válkou (též maturitní otázka č. 19)
Zbabělci (1958)
Děj se odehrává na českém maloměstě Kostelci (Náchod) od 4. května 1945 do 11. května téhož roku. Autor zachycuje nejen historické události, ale především pocity, asketický postoj mladé generace, která svým životním stylem a názory, protestuje proti zbabělosti, pokrytectví a jednání svých rodičů, hrajících si na revolucionáře. Jednou z forem protestů je i hraní jazzu, který Němci zakázali. Autor zobrazuje příchod rudé armády do města, ústup Nacistů a jejich poslední zoufalé boje. Průchod ruských a amerických zajatců a vztah obyvatel města k těmto událostem.
Vypravěčem je Danny Smiřický, student gymnázia. Za války nasazený v továrně, jehož rodina patří k místní honoraci. Na tyto události se dívá s ironickým nadhledem, s opovržením sleduje počínání starší generace, ale nakonec se i on stává aktivním účastníkem „revoluce„, není to však uvědomělí boj, nenávist vůči válce a fašizmu,ale spíše snaha imponovat Ireně,do které je zamilován právě teď. Danny není postava jednoznačná, na jedné straně je to člověk inteligentní, naivní snílek, na straně druhé cynik a frajer, mající odpor vůči jakémukoliv pokrytectví a patosu.
Jazykový styl: hovorová čeština, obecná čeština, slang, anglické věty a ruské výrazy. Kritika dílo odmítla s tím, že zesměšňuje revoluci, ruskou armádu a také kvůli jazykovému stylu. Škvorecký se hájí tím, že zesměšňuje pouze měšťáckou hru na revoluci.
Legenda Emöke (1963)
Je to dílo o vznikajícím milostném vztahu, který je však hned na začátku zničen zásahem lidské hlouposti, závisti a ješitnosti.
Sedmiramenný svícen (1964)
Hlavním hrdinou je židovka Rebeka, která vypráví svému příteli Danny Smiřickému o svém životě za války, když byla uvězněna v koncentračním táboře Terezín a také o svých osudech v prvních poválečných letech.
2) Škvorecký v emigraci 70. léta
Tankový prapor (1971)
V roce 1951 se Danny Smiřický nachází v jedné vojenské posádce, kde si odbývá základní vojenskou službu, autor podrobně popisuje a charakterizuje vojenské prostředí. Vytváří obraz vojenské mašinérie, byrokratismus, politikaření, omezenost důstojníků (major Borovička – Malinkatý ďábel) i některých vojáků základní služby. Jazykový styl: hovorová čeština s výrazy obecnými a slangovými,vulgarismy.
Prima sezóna (1975)
„prehistorie Zbabělců a text o nejdůležitějších věcech života (jazz, dívky)„ Autor vypráví příběhy ze svého mládí, doby okupace. V 6. povídkách si Danny Smiřický vždy připraví plán, jak dostat dívku, ale vždy je neúspěšný, nic není tak jak si představoval.
Příběh inženýra lidských duší (1977)
Kniha má 2 díly. „Enterteiment na stará témata: o životě, ženách, o sudu, umění, dělnické třídě, fízlech a smrti„ Současnou dějovou linii tvoří konec 60. let a 70. léta, kdy je Danny Smiřický profesorem literatury na Torontské univerzitě. Vypráví o svých vlastních osudech, o životě českých emigrantů, o svých žácích, situaci v Československu, chartě 77. V retrospektivách se vrací do doby okupace a let 50. Vzpomíná na své spolužáky, kamarády, své lásky. Poznává „jak je život krásný, když všechno ztratí smysl a člověk začne žít jen pro život„
3) Škvorecký a detektivky
Nápady čtenáře detektivek (1965) – jde o poutavý výklad o vzniku detektivky jako takové, o klasicích tohoto žánru, o hlavních znacích detektivních próz a o jejich psychologických příčinách obliby.
Smutek poručíka Borůvky (1966), v emigraci: Konec poručíka Borůvky, Návrat poručíka Borůvky – uvedl na scénu detektivního poručíka Borůvku. V emigraci také napsal soubor detektivních případů Hříchy pro pátera Knoxe (1976).
Žádné komentáře:
Okomentovat