Narodil se v Brně v rodině hudebního pedagoga. Vystudoval filmovou režii a scenáristiku na FAMU, kde později působil jako docent. V roce 1968 odsoudil invazi vojsk varšavské smlouvy a v roce 1975 emigroval do Francie, kde žije dodnes.
Je to prozaik, ale počátky jeho tvorby jsou spojeny s poezií (angažovaná politická poezie). Ve většině svých knih se staví kriticky k realitě doby, k totalitnímu režimu, společenským vztahům a podobně. V jeho prvních knihách se často objevuje názor, že život je zlomyslný a někdy i krutý, motiv žertu, který se svému tvůrci vymkne z rukou a přivede jej do nepředvídaných a nezamýšlených konců, obrací se proti němu samotnému.
Žert (1967)
Kompozice: Prolínání časových a dějových rovin, střídání vypravěčů.
Děj: Hlavním hrdinou je vědecký pracovník Ludvík Jahn, který přijíždí po letech do slováckého městečka, odkud odchází. Má se zde setkat s redaktorkou Helenou, ženou svého bývalého spolužáka z vysoké školy Pavla Zemánka. Chce Helenu svést, aby se pomstil Zemánkovi za to, že byl kdysi v 50. letech předsedou komise, která jej vyloučila z vysoké školy a KSČ za to, že v dopise své přítelkyni Markétě napsal z recese tyto slova: „Optimismus je opium lidstva, zdravý duch páchne blbostí, ať žije Trockyj !„ Po vyloučení Jahn absolvoval vojenskou službu u PTP, pracoval v dolech, dostal se i do vojenského kriminálu. Zemánek se mezitím stal úspěšným docentem a ke své minulosti se příliš nehlásí, jde opět s duchem doby. Jahnovi se podaří Helenu svést, ale vzápětí se dozvídá, že se svým mužem už nežije. Tak jeho pomsta vyznívá naprázdno. Hrdina se vlastně stane 3x obětí svého vlastního žertu.
Směšné lásky
Celkem 10 povídek ve třech sešitech – Směšné lásky (1963), Druhý sešit směšných lásek (1965) a Třetí sešit směšných lásek (1969) – „lehké příběhy s filosofickým a společenským podtextem„. Za všechny zde připomeňme:
Falešný autostop
Chlapec s dívkou si vyjedou na dovolenou. Cestou se trochu nudí, a tak se dohodnou, že si zahrají hru na autostop. Ona se změní v suverénní, vyzývavou až vulgární stopařku. On si hraje na sebevědomého světáka a cynika. Zapomínají, že jde jen o hru, hra jim začíná splývat se životem. Kladou si otázky, jací skuteční jsou. Co je pravda a co přetvářka, zda se nestávají, teprve v této hře sami sebou. Zda nejsou teprve tady svobodní. Dívka si první uvědomí, že zašli příliš daleko, že překročili určitou zakázanou hranici a chce hru ukončit. On jí to však nedovolí s tím, že hra musí být dohrána až do konce. Je přímo posedlí touhou jí ponížit, protože jej oklamala a nyní mu až příliš připomíná ten typ žen, kterými on opovrhuje. Když hra skončí, už není návratu k jejich původnímu vztahu. Rozcházejí se!
Život je jinde (1973)
Děj se odehrává v 50. letech. Autor zachycuje atmosféru doby – totalitní režim, udavačství, činnost STB a jiné. Básník Jaromil se stává udavačem, když oznámí STB, že bratr jeho dívky chce emigrovat. Nejdříve prožívá pocit uspokojení z toho, že splnil občanskou povinnost, později si uvědomí, „že vstoupil do tragédie„, protože se rozběhne mašinérii a postihy. Později však tuto zkušenost, hodnotí jako pozitivní pro svoji tvorbu.
Nesnesitelná lehkost bytí (1985)
Dílo o osudech českého emigranta a o jeho návratu do Československa. Filosofický román. Má složitou kompozici, která je tvořena několika příběhy, které se odehrávají v různých časových rovinách. Velké okamžiky historie a slavné osobnosti jsou konfrontovány s všedností každodenního života obyčejných lidí s obrazem moderního světa. Na onom světě se setkávají slavní spisovatelé (Goethe, Hemmingway, Rolland) i politikové (J.F. Kennedy), kteří se reálném životě setkat nemohli. Debatují spolu o základních životních otázkách – o životě a smrti, času a stárnutí, slávě a nesmrtelnosti, marnosti tohoto světa, pomíjivosti a hlouposti. „Člověk musí přesáhnout sebe sama a tím se stát součástí dějin, protože dějiny jsou věčná paměť„
Žádné komentáře:
Okomentovat