Zadání: Vědeckofantastická literatura. Charakteristika žánru, představitelé scifi, Verne, Wells, Bradbury, Wyndham, Merle, Clarke, Asimov, Orwell, Tolkien, Arbes, Čapek, Páral, Neff.
Žánr se vyvíjí od 2. poloviny 19. století. Na počátku dílo J. Verna; opírá se o poznatky vědy a techniky; často operuje s neexistujícími, ale hypoteticky možnými objevy. Díla se odehrávají v různých časových rovinách na různých místech (vesmír, hlubiny, oceán, smyšlené země..). Často v dílu ukazují i nové negativní důsledky, které by věda mohla přinést lidské společnosti. Řada děl pesimistických (zánik civilizace, boj s mimozemšťany a pod.)
I. Počátky vědeckofantastické literatury
Prvky fantastiky nacházíme už v Platónově Atlantidě, vysněné zemi až neskutečné vyspělosti, později v knize Utopia (1516) Thomase Mora, kde podává obraz ideálně uspořádané společnosti. Podle této knihy se fantastické literatuře dlouho říkalo utopistická.
Jules Verne (1828 - 1905)
Francouzský spisovatel, burzián a makléř, který žil v době prudkého vývoje vědy a techniky. Zpočátku ho inspiroval spisovatel E. A. Poe svou povídkou Senzace s balonem . Verne se stal autorem 19 vědeckofantastických románů. Jeho díla získala obrovský úspěch po celém světě. Uvedl do literatury typ hrdiny nadšence vědce a bojovníka za ušlechtilé cíle. Střízlivost jeho vizí mu dávala víru v uskutečnitelnost všeho, o čem psal. Například létání: Pět neděl v balónu, nebo potápění (ponorka) 20 000 mil pod mořem. I u Verna se objevuje varování před zneužití vědy a pokroku například v dílech Ocelové město a nebo Stroj Zkázy.
Herbert George Wells (1966 – 1946)
Angličan, který svou tvorbou následoval Verna. nastavil zrcadlo zlověstným trendům ve společnosti. Od roku 1884 studoval na Normal School of Science v Londýně. Těžký úraz při ragby ho vyřadil z vědeckého života – píše odborné články a drobné povídky.
Stroj času (1895)
Vědeckofantastický román o muži, který se přenesl do vzdálené budoucnosti (do roku 802270), kde se setkal s lidskou rasou biologicky rozštěpenou na dva zcela odlišné a vzájemně nepřátelské poddruhy (obyvatelé povrchu Země, Eloánové, žijí rajským bezpracným životem, neboť je z podzemí zásobuje rasa Morloků, ti si však v noci vybírají mezi Eloány oběti ke svým lidožroutským hostinám).
Ostrov doktora Moreaua (1896)
Je to vědeckofantastický román popisující biologické experimenty měnící zvířecí bytosti a přibližující je lidem a konflikty vyplývající z toho, že jejich osobnosti se jako celek neřídí lidskými schématy.
Válka světů (1898)
Snad nejslavnější Wellsův vědeckofantastický román popisující krvavou invazi mimozemšťanů z Marsu na Zemi. Na anglickém venkově přistanou kosmické lodě Marťanů (střely vypálené z děla). Vetřelci se pohybují v technicky dokonalých pavoukovitých kráčejících strojích a hubí vyděšené pozemšťany otravnými paprsky smrti (vyvolávají představu laserů). Chtějí ovládnout Zemi, z lidí udělat krmnou zvěř. Situace je beznadějná, přesto však přichází neočekávaná pomoc – bakterie. „Ale na Marsu nejsou bakterie, a jakmile k nám tito vetřelci přišli, jakmile se najedli a napili, počali naši mikroskopičtí spojenci pracovat na jejich záhubě…“
II. Díla ukazující fiktivní budoucnost
John Wyndham (1903 – 1969)
Anglický autor.
Den trifidů
Román, který ukazuje ekologickou katastrofu, líčí nerovný boj lidí s jedovatými rostlinami, které zaplavily
svět (jsou vysoké asi 3m, mají jedovaté žahadla..). Lidé mají hendikep - nevidí, jejich slepotu způsobil roj meteoritů > blesky na obloze > tato událost byla sledována celým lidstvem. Autor řeší otázku, zda se technika může obrátit proti člověku, člověk nemá podléhat iluzi, že je pánem přírody a techniky. Existuje pokračování napsané Simonem Clarkem Noc trifidů.
Kukly
Příběh dětí, které jsou vybaveny schopnostmi vzájemné myšlenkové komunikace, bojují o přežití uprostřed nepřátelské společnosti. Společnosti, která ctí bezchybnost a normu ve všech směrech > odchylka je trestaná zničením nebo vyhnáním za hranice. Mezi děti patří i Petra a David, kteří utíkají před vlastním otcem, zastáncem normy.. děti jsou zachráněny mimozemšťany..
Robert Merle (1908 - 2004)
Malevil (1972)
Postkatastrofický román, ve kterém přinese zkázu lidstva atomová válka. Hlavním hrdinou a vypravěčem je vlastník zámku Malevil, který se nachází ve Francii a ve kterém přežije hrstka lidí (ve vinném slepě), kteří se snaží žít v nových poměrech a posléze i vytvořit společenství založené na nových sociálních principech. Román ukazuje, že situace, která přinese téměř úplnou změnu světa, nutí lidi k tomu, aby ho vybudovali po všech stránkách a od základu znova, zamýšlí se nad věcmi, které jsou v současné společnosti běžné, ale pod novým zorným úhlem se stávají nepotřebnými nebo dokonce nebezpečnými, nad morálkou, která je svým způsobem relativní a je z velké části produktem společnosti a ne vždy se přemýšlí o tom, jestli je dobrá a nezbytná.
Muži pod ochranou – Satyra, feministický duch, společnost, kde mužům vládnou ženy.. (V. Páral – Země žen)
Arthur Charles Clarke (1917)
Anglický autor, vzdělaný, za války sloužil u pozemní naváděcí radarové stanici, je autorem návrhu na zavádění satelitů pro komunikační účely, komentoval přenos z (údajného) přistání Američanů na měsíci, člen královské astronomické společnosti. Ve svých dílech vyjadřuje víru v rozum a dorozumění. Díla nevyjadřují střed člověka s člověkem, ale člověka s kosmem.
Vesmírná Odysea 2001,
V úvodu se autor zamýšlí, nad pravěkem lidstva, nad životem lidí – vnímá jej jako neustálý boj. Na Měsíci,který je obydlen několika tisíci pozemšťanů, je objeven jakýsi záhadný monolit, který vyzařuje záření směrem k Saturnu. Obyvatelé si kladou otázku, jak se sem dostal a jestli existovali nějaké mimozemské civilizace. Kosmická loď Discovery letí vesmírem. Posádku tvoří velitel Bowman,pilot Poole, tři vědci v hybernickém stavu a počítač třetí generace HAL 9000. Ani jeden z pilotů nezná skutečný cíl cesty. Po čase dochází k poruše počítače, jeho vinou umírá celá posádka kromě Bowmana. Je proto Bowmanem vyřazen z provozu,protože jeho osobní ambice zvítězili nad povinností a posláním. Bowman zůstává úplně sám a dozvídá se cíl cesty – zjistit, zda na Saturnu existuje život. Na Saturnově oběžnici Japetus objeví stejný monolit jak na Měsíci. Proletí Hvězdnou branou a dostává se do jiné sluneční soustavy. Koridorem času se
dostává do svého dětství,mění se v malé dítě. Stává se bytostí, jehož identita a vědomí nejsou pevně vázány na fyzickou schránku. vrhá se do hlubin světelných let a vrací se nazpět do hvězdného prostoru, který člověk nazývá skutečným. Před ním pluje planeta Země se všemi svými národy. vrací se v době, kdy se blíží konec světa, jaderná katastrofa. Vysílá svou vůli a zneškodní veškeré ničivé zbraně. Tak je lidstvo zachráněno.
Pokračování: 2. vesmírná Odysea 2010, 3. vesmírná Odysea 2061, Poslední vesmírná Odysea 3001
– v poslední době píše povídky: Devět miliard božích jmen
Izaak Asimov (1920 – 1992)
Napsal dílo Já, robot. Kniha obsahuje příběhy z americké Národní společnosti pro výrobu robotů. Autora zajímá mentalita umělé bytosti v kontrastu s mentalitou člověka, vtah robota a jeho tvůrce, vtah mezi umělou inteligencí a inteligencí lidstva. Povídky o robotech byly mimo jiné shrnuty také do sbírek Zbytek robotů, Sny robotů, Vize robotů, Kompletní robot. Jeho nejrozsáhlejší dílo je Nadace.
Ray Bradbury (1920)
Američan. Psát začal ve 13. letech. Žije v Los Angeles. Vrchol jeho tvorby spadá do 50. a 60. let. Často se u něj projevuje vliv E. A. Poa – hororové prvky. V jeho tvorbě se objevují myšlenky protiválečné, protirasistické, ale i prvky humoru a zmíněného hororu. Autorovi nejde o kontakt s mimozemskou civilizací, nýbrž o urovnání a nápravu vztahů mezi lidmi.
Marťanská kronika
Kniha povídek odehrávající se v letech 1999 – 2026. Jsou to jakési fiktivní dějiny kolonizace Marsu pozemšťany v době, kdy na Zemi vypukne atomová válka. Kolonizátoři si však s sebou přinášejí své pozemské vlastnosti a nedostatky. Touho po seberealizaci a zbohatnutí, ale i svoji samotu. Lidé zde kolonizují Mars tak jako kdysi nová uzemí na Zemi. Pronásledují uprchlíky ze Země, kteří chtějí na Marsu založit mírumilovnou a kulturní civilizaci a žít v symbióze s původními obyvateli planety. A tak se život na Marsu připodobňuje životu na Zemi. Teprve později pochopí, že takto nelze žít a získávají ke svému novému domovu poněkud etičtější vztah.
451o Fahrenheita
451o F = teplota, při které začíná hořet papír. Román s psychologickými prvky, společenská satyra, obraz policejního státu, ve kterém je zakázáno číst knihy. Blíže neurčitá budoucnost. Vyspělá, ale nekulturní civilizace, která pronásleduje projevy nezávislého myšlení. Hlavní hrdinou je požárník Montag, který má za úkol hledat knihy a pálit je plamenometem. Nejdřív o své práci neuvažuje, ale pak zjistí, že knihy obsahují zajímavé myšlenky a založí si malou knihovnu > objeven a pronásledován mechanickým ohařem. Závěr knihy je otevřený, s dalšími odpůrci režimu možná připraví vzpouru.
III.Vize totalitní společnosti
George Orwell (1903 – 1950)
Anglický autor, vlastním jménem Eric Arthur Blair. Narodil se v Bengálsku (Indie) kde tatínek působil jako koloniální úředník. Studoval v Anglii a vrátil se do Barmy, kde byl detektivní inspektor v civilu.
Farma zvířat (1945)
Alegorie, bajka v próze, obraz totalitní společnosti, parodie na revoluční události v Rusku. Zvířata provedou revoluci a ovládnou farmu. Domluví si pravidla. Postupně se prasata dostávají do vůdčí role, tyranizují ostatní a předělávají zákony ve svůj prospěch „všechna zvířata jsou si rovna, prasata jsou si rovnější.“
1984 (1949)
Varování před totalitní společností, naráží na poměry v Rusku o velké Říjnové revoluci. U nás adresná kritika komunistického režimu svět strachu, ponížení a krutosti pod nadvládou Velké Strany. Svět je rozdělen na tři velké státy, kterým vládnou diktátorské vlády. Život jedince je redukován na pouhou existenci, která je ve všem podřízena zájmům státu a Velkého brata. Vymazávají se vzpomínky na to, co bylo, všude jsou odhalováni nepřátelé,kteří se po řádné převýchově přiznávají i k nejtěžším zločinům. A nejdůležitější jsou pravidelné chvilky nenávisti, kdy zfanatizovaný dav nahlas vykřikuje žádoucí hesla – Válka je mír, Svoboda je otroctví, Nevědomost je síla. Hrdina vyprávění je devětatřicetiletý Winston Smith, úředník ministerstva
pravdy, který se dopustí neodpustitelného zločinu – vede si ilegální denník a naváže milostný vztah. A moc má oči všude a její chapadla dosáhnou kamkoliv. Každý, kdo se vymkne ze systému, musí být do něj vrácen, nebo zničen. Winston je postaven před soud, kde všechno přiznává. Stal se z něj člověk bez vlastní vůle, bez důstojnosti.
IV. Fantasy
J. R. R. Tolkien (1892 – 1973)
Anglický autor, dětství prožil v Jižní Africe, pak žil v Anglii a Oxfordu. Účastnil se 1. sv. války, sloužil u signalizačního zařízení, po válce pracoval v redakci Novoanglického slovníku. Stal se lektoram a později i profesorem anglického jazyka (literatury) na Oxfordu, získal Řád Britského impéria. Měl 4 děti, pro které tvořil náměty z historických eposů.
Hobit, aneb cesta tam a zase zpátky
Pohádka z motivem zápasu dobra a zla. Odehrává se v bájném čase i prostoru. Hlavní postavou je Bilbo Pytlík, dále vystupují trpaslíci, skřeti, elfové, čaroděj Gandalf, drak Šmak a vodní příšerka Glum. Děj začíná na dýchánku hobita Bilba, u něho si sjednají schůzku trpaslíci v čelem s Thorinem a čaroděj Gandalf. Mají v plánu získat poklad, který jim ukradl drak Šmak. Četná dobrodružství, nebezpečí, Bilbo Pytlík se stane majitelem kouzelného prstenu, který „náhodně“ objeví při setkání s Glumem.
Pán Prstenu – trilogie
1) Společenstvo Prstenu, 2) Dvě věže, 3) Návrat krále. Hlavní roli hraje zázračný prsten – rozhodující zbraň mezi silami dobra a zla ve Středozemi. Hrdinou, jemuž je svěřeno nést prsten až do sídla temných sil, do země Mordoru, je Bilbův synovec Frodo Pytlík. Prsten se má zničit, aby nepadl do rukou temného Pána.
Terry Pratchett – série děl Úžasná Zeměplocha
Andrzej Sapkowski - Zaklínač
V. Scifi horor
Stephen King (1947)
Mist moderního hororu, píše povídky a romány.
Mrví se někdy vracejí (povídky), Hřbitov zvířátek
VI.Čeští zástupci scifi
J. Arbes – Svatý Xaverius, Newtonův mozek
Vladimír Páral – Válka s mnohozvířetem, Romeo a Julie 2300
K. Čapek – Továrna na absolutno, Krakatit, Válka s mloky, R. U. R.
Josef Nesvadba (1926)
Povoláním je lékař a psychiatr. Ve své tvorbě, která se literárně vyvíjí od klasické scifi
k útvaru na pomezí vědecké fantastiky, detektivního žánru a cestopisu a zabývá se nejen technickými vynálezy, ale zároveň aktuální společenskou problematiku, psychologií svých hrdinů. Často nechybí ironie, vtip a různé překvapivé zvraty. Ústřední otázkou jeho tvorby je otázka po smyslu lidské existence ve světě vyspělé, ale odlidštěné techniky. Člověk má za každých okolností zůstat člověkem, být harmonickou osobností, nalézt rovnováhu mezi rozumem a citem. K jeho vzorům patří Karel Čapek a E.A. Poe. „Člověk není zralý pro svoji civilizaci, jako rozum před jeho srdcem“
knihy povídek:
Tarzanova smrt (1958)
Einsteinův mozek (1960)
Soustřeďuje se k základním otázkám lidské existence, na problematiku moderní doby a moderního člověka. často má pochybnosti o harmonickém vývoji člověka a uvědomuje si nebezpečí, které vyplívá z rychlého rozvoje vědy a techniky, což může deformovat lidskou psychiku.
Blbec z Xeenemünde
Příběh chlapce z rodiny vojáka, který se účastní vynalézání bomb. V městě začnou vybuchovat domy; jde o mentálně opožděného syna vynálezce, který odstraňuje osoby, které se mu znelíbí.
Ondřej Neff (1945)
Jádro pudla (1984), Tma (1998), Tma, verze 2.0 (2003)
Žádné komentáře:
Okomentovat