Zadání: Literatura doby husitské. Humanismus v české literatuře. Česká literatura v době pobělohorské. J.A. Komenský. Charakteristika doby, nejvýznamnější památky a osobnosti. Husovi předchůdci. J. Hus, P. Chelčický. Jednota bratrská. Komenský.
Ve 13. století a v první polovině 14. století vrcholí moc církve. Poté se ale církev dostává do všeobecné krize. Je špatná situace v církvi, národní úpadek. Proto se začínají objevovat snahy po její nápravě z proti církevních proudů, tak i ze strany některých příslušníků církve. Kritika církve přichází i z některých universit. Hlavně z Oxfordské a Pařížské.
Některé literární žánry zanikají, protože neodpovídají potřebám církve jako např. legendy rytířské eposy drama. Objevují se i nové žánry (např. Traktát – účelné pojednání), vznikají i písně a kroniky.
1) Husovi předchůdci
Husovi předchůdci byli myslitelé a kazatelé, kteří usilovali o nápravu společnosti na náboženském podkladě.
Matěj z Janova
Vystudoval pražskou a pařížskou univerzitu. Požadoval navrácení církve ke skromnosti, chudobě a pravdě. Podílel se na překladu Bible do češtiny. Zasloužil se o založení Betlémské kaple. Kázal a psal latinsky. Rozlišoval pravé a falešné křesťanství (falešné = zdroj zisku). Latinský spis Pravidla Starého a Nového zákona.
Jan Milíč z Kroměříže
Kázal převážně česky, vzdal se svých funkcí a žil v chudobě. Požadoval spravedlivý život. Mezi jeho žáky patřil mimo jiné i Tomáš Štítný ze Štítného.
Konrád Waldhause
Z řádu Augustiniánů. Povolán do Prahy již Karlem IV., kázal však německy. Vyzýval bohaté ke konání dobrých skutků.
Tomáš Štítný ze Štítného (1333 – 1401(9))
Narodil se na tvrzi Štítné v Jižních Čechách. Studoval na Pražské universitě, ale studium nedokončil. Vrátil se zpět na rodnou tvrz, kde se věnoval literatuře. V roce 1381 se přestěhoval do Prahy. Je pokládán za zakladatele české naučné literatury. Jeho díla jsou srozumitelná a mají i uměleckou úroveň. Zpřístupnil lidem soudobou vzdělanost po otázkách náboženských. Zamýšlí se nad uspořádáním soudobé společnosti. Usiluje o nápravu církve ve společnosti. Feudální řád pokládá za neměnný, protože je dílem božím. Cestu k nápravě vidí v návratu původním křesťanským ideálům a mravním příkazům. Zabývá se otázkami mravoučnými.
Knížky šestery o obecných věcech křesťanských
Je to sborník Traktátů. Pojednává o věcech křesťanských. Zabývá se vztahy mezi pány a poddanými. (Páni mají vládnout dobře a spravedlivě, mají být vzorem, nemají být chamtiví a lenošiví atd.)
2) Mistr Jan Hus (1371 - 6. 7. 1415)
Narozen v Husinci. Studoval teologii na Pražské universitě, kde působil jako mistr i jako rektor. Jeho zásluhou byl v roce 1409 Václavem IV. vydán Dekret kutnohorský, který upravil počet hlasů na universitě 3:1 ve prospěch Čechů. Zároveň Hus působil jako kazatel v kapli Betlémské. Jan Hus se postavil na odpor církevní moci. Zkoumal promýšlel učení církve, kritizoval jejich život, bohatství a světskou moc. Proti slepé víře a církevním dogmatům se dovolával rozumu. Za základ křesťanství a jediný zákon pokládá Bibli. Církev tvrdí, že uspořádání světa je neměnné, ale Hus je přesvědčen, že se musí změnit a zároveň reformovat církev. Pro své názory byl hus pronásledován církevním hodnostáři. Byl vydán zákaz pro jeho kázání v Praze. Na Prahou byl vyhlášen integrit. Proto Hus odchází z Prahy a káže na Kozím hrádku a hradě Krakovci. V roce
1415 je pozván na kostnický koncil aby zde odvolal své učení (kázání). Odmítl a proto byl 6. července 1415 upálen.
O církvi
Spis psaný latinsky. Hus zde prohlásil, že v čele církve nestojí papež, ale sám Kristus. Křesťané nemusí poslouchat nařízení církve pokud je v rozporu s Biblí.
O pravopise českém
Spis psán v latině. Navrhuje reformu českého pravopisu odstranění spřežek a nahrazení diakritickými znaménky. Česká abeceda se nazývá latinkou. Některá písmena nejsou v latince
ř, š, č, ž.. Reforma pravopisu se ujala díky Jednotě bratrské. Kromě tohoto Hus rozebírá i otázku výslovnosti, upřednostňuje užívání slov domácího původu před cizími.
O svatokupectví
Česky psané dílo. Spis vznikl jako reakce na prodej odpustků, vedle toho kritizuje obchodování s
náboženskými úkony a hodnotami.
Výklad Viery, Desatera a Páteře
Psáno česky. Výklad smyslu hlavních náboženských textů..
3) Literatura v době husitských bojů
V této době u nás vrcholí proces počešťování písemnictví. Literární tvorba se zabývá aktuálními problémy, vyjadřuje názory a pocity lidových vrstev. Čeština se stává jazykem bohoslužebným a proniká i do veřejného života. Hlavními žánry této doby se stávají traktáty, kronika a duchovní písně.
Vavřinec z Březové
Budyšínský rukopis
Hádání Prahy s Kutnou Horou. Jedná se o jinotajný příběh, který je psán formou sporu dvou českých měst, Prahy a Kutné Hory. Zatím co Praha reprezentuje stranu husitské revoluce, Kutná Hora se staví na katolickou stranu. Spor končí vítězstvím Prahy (husitských ideálů).
Jistebnický kancionál
Nejstarší. Vznikl před r. 1420, obsahuje přes 70 husických písní, např. píseň: Povstaň, povstaň veliké město Pražské nebo Kdož sú boží bojovníci - Píseň má duchovní formu, ale i sociální obsah. Bojový chorál, který husité zpívali za bojů a při slavných vítězstvích nad křižáky. První část vyzívá k důvěře v Boha, který pomůže všem, kteří bojují za pravdu a zákony boží. Dále jsou jednotlivým složkám vojska dávány úkoly. Vyzívají se ke statečnosti.
Petr Chelčický (1390 – 1460)
Odmítá vyšší vzdělání, neboť se domnívá, že je příčinou zla. Odmítá státní zřízení. Hlásal pesimismus a odříkání. Hlásá, že zlu se nemá odporovat zlem, že násilí plodí jen násilí.
O trojím lidu
V tomto díle se zabývá uspořádáním tehdejší středověké společnosti a odmítá její rozdělení na tři stavy: kněžský, vojenský a poddaný lid. Naopak hlásá, že všichni lidé jsou si rovni.
O boji duchovním
Odmítá násilí a jediný boj, který připouští jako správný, je boj duchovní (v tomto díle odmítl i husitské revoluční hnutí).
Sieť viery pravé
Touto sítí má Chelčický na mysli církev a pravou křesťanskou nauku. Autor v díle kritizuje světskou moc církve a její majetek. Jeho ideálem je návrat ke způsobu života prvních křesťanů, jež si byli rovni. Také zde kritizuje soudobou feudální společnost, zejména šlechtu a měšťany. V tomto díle Chelčický vyjádřil svůj názor na to, že zlu se nemá odporovat zlem a tím nabádá k pasivitě, což se později stalo vzorem pro Lva Nikolajeviče Tolstého. Chelčický vidí ideálního panovníka v postavě Jiřího z Poděbrad.
Na základě názorů Chelčického vzniká v polovině 15 století společnost, která chce žít podle zásad
Chelčického. Vzniká Jednota bratrská. V roce 1458 se usadili v Orlických horách v obci Kunvodu. Všichni si byli rovni. Zdůrazňovali tělesnou práci a mravní život odmítali: účast na veřejném životě, světské zákony, vojenskou službu, dříve vyšší vzdělání. Později byl tento zákon vydáván a jednota bratrská se stává šiřitelkou vzdělání v českých zemích.
Žádné komentáře:
Okomentovat